V mém bestselleru Jak nedietovat v kapitole o potravinách blokujících tuk začínám pokynem - lékař vám předepisuje jíst thylakoidy. Co je to thylakoid? Nic extra, jenom zdroj skoro všeho známého života! A kyslíku, který dýcháme. Thylakoidy jsou místem, ve kterém probíhá fotosyntéza, proces rostlinné přeměny světla na potravu rostlinami. Thylakoidy jsou velký zelený motor života, mikroskopické struktury připomínající vaky. Skládají se z membrán bohatých na chlorofyl a jsou koncentrovány v listech rostlin.  Když jíme thylakoidy, zakousneme se třeba do špenátu, tak tyto zelené listové membrány nepodléhají okamžitému trávení. Ve střevech vydrží celé hodiny a pracují tam na svých kouzelných účincích. Thylakoidové membrány se vážou na lipázu. Lipáza je enzym, jenž naše tělo používá k trávení tuku. Takže navázání na enzym zpomalí vstřebávání tuku. Je to taková přírodní verze léku blokujícího tuk Orlistat. Nevede však k samovolnému mastnému výtoku z konečníku. Je to tím, že účinky thylakoidů jsou dočasné. Na rozdíl od léčiva se thylakoidy časem rozpadnou a osvobodí enzym lipázu, který pak může pracovat, abyste tuk jen nevyloučili spodem. V konečném důsledku tak thylakoidy ani tolik neblokují vstřebávání tuku, jako ho spíše oddalují.  Jestliže se všechen tuk nakonec vstřebá, v čem je přínos? Lokalita, lokalita, lokalita. Existuje jeden fenomén zvaný ileální brzda. Ileum je poslední část tenkého střeva před napojením na tlusté střevo. Když jsou nestrávené kalorie detekovány dole ve střevě, naše tělo si myslí, že jsme zcela plní a zatáhne brzdu, abychom už dále nejedli - ztlumí náš apetit. Lze to experimentálně prokázat. Když zavedete lidem krkem do traktu hadičku dlouhou 2,7 metru a vypustíte trochu kalorií, ať už tuku, bílkovin nebo cukru, dokážete aktivovat ileální brzdu. Když pak lidi posadíte k bufetu s neomezenou konzumací, tak v porovnání s placebo skupinou, která dostala jen trochu vody skrze trubičku, sní o více než 100 kalorií méně. Necítíte se zkrátka tak hladoví. Cítíte se stejně plní, i když jste snědli výrazně méně. Tak funguje ileální brzda v praxi.  Takže thylakoidy oddálí vstřebání kalorií až na samý konec tenkého střeva, proto tělo vyšle silné signály o sytosti do mozku, který v reakci utlumí apetit. Když někomu podáte pokrm s přidanými thylakoidy (přidáním špenátu v prášku) a měříte jim hladinu hormonů v krevním řečišti šest následujících hodin, uvidíte silný nárůst hormonu sytosti zvaného CCK a pokles hormonu hladu ghrelinu. A projeví se to poklesem apetitu? Výzkumníci se nemohli dočkat, až to zjistí.  Výtažky ze špenátu byly zamaskovány v džemu nebo šťávě, tak vědci propašovali thylakoidy do jídla. A lidé nevědomky konzumující ekvivalent půlky šálku vařeného špenátu se cítili výrazné méně hladoví a byli pár dalších hodin nasycenější. Podejte někomu ekvivalent panáka šťávy z mladé pšenice hned po ránu, něco, co by získali ze zeleného nápoje, zeleného smoothie, a nejen, že budou mít menší hlad, budou sytější, ale jejich chuť na slané, sladké a tučné dobroty jako bramborové lupínky, gumové medvídky, čokoládu a skořicové šneky klesne o třetinu. Když jim přesto podáte cukrovinky, tak lidé, kteří nevědomky snědli trochu špenátu, hlásili, že jim sladkosti tolik nechutnaly. Sytící schopnosti zelených potraviny byly připisovány jejich vysokého obsahu vody a vlákniny a nízké kalorické hustotě. Ovšem thylakoidy mohou být jejich tajnou zbraní.  Většina studií thylakoidů ukázala zvýšení sytosti, ale opravdovou zkouškou je hubnutí. Výzkumníci ve Švédsku randomizovali ženy s nadváhou k pití nápojů s borůvkami každé ráno buď s trochou „zelených rostlinných membrán“, nebo bez (jinými slovy jim nepozorovaně podali špenátový prášek). Dostavil se nárůst hormonů potlačujících apetit. A také se snížila touha po sladkostech. Slyšíte dobře, špenát dokáže zmenšit vaši touhu po čokoládě. Podívejte. Sedm hodin po konzumaci špenátu nabídku čokolády zamítnete. Co raději další špenát? A výsledkem bylo urychlení hubnutí. To vše díky konzumaci zelené, samotné zelené barvy, listových membrán plných chlorofylu.  Během dvanácti týdnů ženy dostávající špenát zhubnuly skoro 5 kg, výrazně více než kontrolní skupina. A jako bonus ženám také poklesl LDL cholesterol, dokonce ještě před počátkem hubnutí. Když jim místo toho zafixujete kalorický příjem, abyste je přiměli zhubnout stejnou váhu, tak ženy randomizované do špenátové skupiny budou mít menší problémy jíst méně jídla. Po testovacím pokrmu po několika týdnech konzumace špenátu nebudou mít takový hlad.  Výtažky ze špenátu byly v těchto studiích použity pro to, aby šlo vytvořit přesvědčivé placebo. Nicméně stejné množství thylakoidů získáte konzumací půl šálku vařené listové zeleniny. A přesně takovou porci lidem doporučuji konzumovat nejméně dvakrát denně ve svém listu Daily Dozen, jenž zahrnuje ty nejzdravější ze zdravých potravin. Nabádám lidi, aby listovou zeleninu zařazovali do jídelníčku každý den.  A která je nejlepší? To poznáte už od pohledu. Protože tylakoidy jsou tam, kde je chlorofyl, platí, že čím zelenější listy jsou, tím silnější mají účinek. Vybírejte si proto nejsytěji zelenou listovou zeleninu, jakou dokážete najít. V mém případě je to černá kapusta, přezdívaná dinosauří.  A co se stane, když listy povaříte? Blanšírování v délce 15 vteřin v páře nebo vroucí vodě zelenou barvu dokonce ještě rozjasní. Když je však vaříte příliš dlouho, nakonec chytnou mdlý olivově hnědý odstín. Když převaříte listovou zeleninu, thylakoidy fyzicky degradují společně se svou schopností inhibovat lipázu. Ovšem během té první zhruba minuty, kde zelená ještě zintenzivní, dojde k drobnému posílení schopnosti blokovat tuk. Koncentraci thylakoidů proto odhadnete v obchodě s potravinami i v kuchyni s pouhou pomocí svých vlastních dvou očí.  Nejlepší listová zelenina a nejlepší příprava je taková, která vám bude nejvíce chutnat. Lidstvo žvýká listy už tisíce let. Jenže v dnešním jídelníčku většiny lidí je nejzelenější věcí sváteční pivo na Den svatého Patrika. Američané v průměru snědí méně než dva gramy špenátu za den, méně než půl čajové lžičky. Naše těla jsou navržená na neustálý přísun thylakoidů, na každodenní bázi. Takže oddálené vstřebávání tuku může být výchozím, normálním stavem. Jenže když jíme stravu s nedostatkem zelených potravin, tak zrychlené trávení tuků podkopává naše přírodní mechanismy sytosti. V časopise Journal of the Society of Chemical Industry skupina potravinářských technologů nadnesla, že vzhledem k tuk blokujících přínosům by „thylakoidní membrány mohly být zakomponovány do funkčních potravin jako nová slibná ingredience redukující apetit.“ Nebo je můžeme jíst tak, jak to je v řádu přírody. 
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Motion graphics by Avo Media.

borůvky / chlorofyl / cholesterol / čokoláda / cukr / Denní dvanáctka / fytonutrienty / hubnutí / Jak nedržet diety / kalorie / kapusta / LDL cholesterol / listová zelenina / nezdravé jídlo / pšeničná tráva / rafinované potraviny / špenát / sůl / tuky / způsoby vaření