Po všechny ty roky jsme slýchali varování o obsahu arsenu v americké rýži, jenž má potenciál zvyšovat naše riziko vzniku rakoviny, ale nikdo to neotestoval…Teď už však máme tuto studii z Harvardu. Dlouhodobá konzumace rýže obecně, ať už šlo o rýži bílou či celozrnnou, nebyla spojena s rizikem vzniku rakoviny u americký můžu a žen. Zvěstovalo to dobré zprávy – žádné zvýšené riziko nebylo nalezeno, dokonce ani mezi těmi, kteří jedli 5 a více porcí rýže týdně. Počkat, celozrnná rýže je celozrnná obilovina, celistvá rostlinná potravina, neměla by tedy na tělo působit ochranně, ne jen neutrálně? Pokud se podíváme na celozrnné obiloviny obecně, nalezneme nepřímou úměru mezi jejich konzumací a rizikem úmrtí na rakovinu. Pokud bude dodržovat mé doporučení z Denní dvanáctky a jíst tedy tři porce celých obilovin denně, měli byste mít o 10 % nižší riziko úmrtí na rakovinu a o 25 % nižší riziko úmrtí na srdeční nebo mozkové příhody. K tomu ještě o 17 % nižší riziko předčasného úmrtí. Zatímco konzumace rýže obecně nebyla spojena s úmrtností a nebyla u ní zjištěna ochrana před srdečním onemocněním nebo mrtvicí. Takže možná by mohl chybějící ochranný účinek rýže vysvětlovat obsah arsenu, který zvyšuje riziko onemocnění a tím pádem vynuluje část výhod plynoucích z konzumace celozrnné rýže. Consumer Reports (magazín nezávislých testů) naznačil, že bychom měli omezit konzumaci celozrnné rýže. Je však vůbec důvod, proč bychom se měli snažit ponechat rýži v naší stravě? Máme-li na výběr tolik jiných celozrnných obilovin, co takhle rýži přesunout sem? Existují snad nějaké unikátní benefity, které by nám mohla nabídnout jen rýže, a ospravedlnily by její konzumaci, přestože obsahuje 10x více arsenu než jiné obiloviny? Inu, tato studie ukázala, že veganská strava na bázi celozrnné rýže poráží konvenční dietu navrženou Diabetickou asociací. Zlepšení bylo znát i po úpravě jídelníčku poté, co subjekty zhubly. To ale bylo asi spíše kvůli rostlinné bázi jejich stravy než kvůli celozrnné rýži. Tato studie naměřila výrazné zlepšení v hladinách inzulinu již po 5 dnech konzumace celozrnné rýže. A to v porovnání s bílou rýží. Nebylo to jen proto, že bílá rýže stav zhoršovala? Nebylo. Celozrnná rýže měla sama o sobě pozitivní vliv. Nicméně tato studie byla provedena na jihoindických obyvatelích, kteří mají ve svém jídelníčku běžně velké množství bílé rýže. Minimálně částečně tak účinku mohlo být dosaženo substitučním efektem. Tato studie prokázala, že když lidi naučíme, aby jedli přibližně šálek celozrnné rýže denně, mohou výrazně zhubnout na váze i v pase, snížit svůj krevní tlak a zredukovat záněty. A to nejen ve srovnání s bílou rýží. Větší a delší studie však neprokázala více než jen snížení krevního tlaku, které byl skoro stejně impozantní i u skupiny konzumující bílou rýži. Takže vlastně nic, co by stálo za řeč. Pak to ovšem převálcovala tato studie. Jedná se pravděpodobně o nejdůležitější studii podporující přínosy konzumace rýže. Studie ukázala na znatelné zlepšení funkce tepen po 8 týdnech konzumace šálku celozrnné rýže denně. U bílé rýže tomu tak nebylo. Někdy dokonce skoro okamžitě. Pokud někomu podáte jídlo s nasyceným tukem, jeho funkčnost tepen během hodiny poklesne, pakliže má nějaké metabolické poruchy spojené s obezitou. Takhle to dopadlo s přílohou z bílé rýže. Pokud však osoba dostala celozrnnou rýži, tepenné funkce se zdály být ochráněny proti nežádoucím účinkům pokrmu. Dobře, takže celozrnná rýže prokázala ve zkřížených studiích své přínosy. Otázka však byla, má nějaké jedinečné výhody? Co takhle vyzkoušet, jak uspějí ovesné vločky nebo celozrnná pšenice? Nejprve je třeba naservírovat tepnám škodlivé jídlo s vysokým obsahem nasycených tuků. Vědci vybrali mléčný koktejl Haagen Daaz s kokosovou smetanou a vajíčkem. Podávali ho buď samotný, nebo s miskou ovesných či pšeničných vloček. Co si myslíte, že se stalo? Myslíte si, že tyto obiloviny zabránili poškození tepen, podobně jako celozrnná rýže? Celozrnné ovesné vločky fungovaly, pšeničné ne. Člověk by tak mohl tvrdit, že celozrnná rýže má nad pšenicí navrch. Má oves také takový prospěšný dlouhodobý účinek, jako měla celozrnná rýže? Přínos byl podobný, ale nedosáhl statistické významnosti. Co z toho všeho tedy vyplývá? Můj současný názor na tuto záležitost zní: Pokud rýži máte tak moc rádi, můžete riziko zmírnit snížením její konzumace a výběrem odrůdy s nižším obsahem arsenu Navíc ji můžete vařit jako těstoviny a scedit, tím hladinu arsenu také snížíte. Pokud však ostatní obiloviny máte rádi tak nějak stejně, a je vám prakticky jedno, jestli si dáte rýži nebo quinou či něco jiného, pak bych si být vámi vybral obilovinu s nižším obsahem arsenu.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Icons created by Arthur Shlain, Artem Kovyazin, H Alberto Gongora, and Cédric Villain from The Noun Project. Image credit: Fir0002 via Wikimedia Commons. Image has been modified. Motion graphics by Avocado Video.

arzén / bezpečnostní limity / cukrovka / hubnutí / hypertenze / Indie / karcinogeny / kardiovaskulární onemocnění / krevní tlak / mrtvice / nasycené tuky / obezita / oves / ovesné vločky / prediabetes / pšenice / quinoa / rakovina / rostlinná strava / rýže / srdeční onemocnění / Svaz spotřebitelů / těžké kovy / úmrtnost / vegani / vegetariáni / vysoký krevní tlak / zánět / zdravé srdce / Zprávy pro spotřebitele / zrno