Arsen není jen obyčejný karcinogen, ale je považován za tzv. neprahový karcinogen. To znamená, že neexistuje žádná bezpečná míra vystavení této látce. Jakákoli dávka, bez ohledu na to, jak je nízká, může přinášet určité riziko rakoviny. Bylo by tedy rozumné k arsenu přistupovat konzervativně a snížit expozici na nejnižší možnou úroveň. Osobně neváhám lidem doporučovat, aby se vyvarovali konzumace jídla, které zdraví nijak neprospívá. Například když se rozpoutala diskuze o akrylamidech. To je chemikálie vyskytující se houfně v hranolkách a bramborových chipsech. Má reakce byla taková: „Podívejte, my si sice nejsme jistí, jak špatný akrylamid je, ale mluvíme o hranolkách a chipsech. Ty už samy o sobě nejsou zdravé.“ Neměl jsem tedy žádný problém je prozatímně přemístit z mého seznamu „žlutých“ potravin na seznam „červených“ potravin. Tedy z „minimalizujte spotřebu“ do „ideálně zcela vylučte ze spotřeby.“ Stejnou logiku bychom mohli použít i v případě rýže. Nezdravé jídlo, vyrobené ze sirupu z hnědé rýže, rýžového mléka a bílé rýže, není pouze zpracované jídlo, ale arsenem kontaminované a zpracované jídlo. Patří tedy tady dolů. Pokud však jde třeba o celozrnnou rýži, je to složitější. Přináší totiž určitý prospěch, který pomáhá vyvážit negativa. Rýžový průmysl tvrdí, že množství zdravotních přínosů konzumace rýže převažuje její potenciální rizika. Totéž slyšíme z Japonska o arsenem kontaminované mořské řase hijiki. Jistě, riziko rozvoje rakoviny konzumací hijiki řádově přesahuje přijatelnou úroveň, ale Ministerstvo zdravotnictví Japonska zdůrazňuje potenciální přínosy pro zdraví: „Má hodně vlákniny a minerálů.“ Jakoby byla hijiki jediná řasa v moři. Proč si nevybrat místo ní jakoukoliv jinou mořskou řasu a získat tak všechny benefity, ale bez arsenu? A tady stejný případ. „Zdravotní přínosy konzumace rýže převažují jakékoliv potenciální riziko.“ Jako by rýže natural byla jediná celozrnná obilovina na Zemi. Nemůžete prostě získat výhody z konzumace celých zrn bez rizika tím, že budete jíst místo rýže ovesné vločky, ječmen nebo quinou? Nebo snad má rýže nějakou unikátní vlastnost, kvůli které bychom si celozrnnou rýži měli ve svém jídelníčku ponechat? Consumer Reports (magazín nezávislých testů) doporučil, aby se rýže umístila do kategorie potravin, které nemusíme zcela eliminovat, ale měli bychom je konzumovat střídmě. Rýžový průmysl Consumer Reports zkritizoval za to, že varoval lidi o nebezpečném množství arsenu v rýži. Tvrdí, že máme vědecké důkazy prokazující nutriční benefity plynoucí z konzumace rýže. Podle nich je tedy jakékoliv hodnocení obsahu arsenu v rýži, které zároveň neuvádí benefity rýže, považováno za chybné a velmi matoucí. Citují dva důkazy. Skupiny obyvatel, které konzumují více rýže, bývají zdravější. Je to však proto, nebo navzdory tomu, že konzumují bílou rýži? Co třeba Američané, kteří jedí více rýže a jsou zdravější? Dobře, ale ten, kdo jí více rýže, zároveň většinou jí méně nasycených tuků. Takže ještě jednou, jak můžeme vědět, jestli jsou zdravější kvůli, nebo navzdory rýži? Mohli by citovat například tuto studii, jež ukazuje, jak příjem celozrnné rýže v množství a více porcí týdně souvisí s nižším rizikem diabetu. Necitovali ji pravděpodobně z toho důvodu, že konzumace bílé rýže je naopak spojována se zvýšeným rizikem vzniku diabetu. No, a bílá rýže představuje 95 % amerického rýžového průmyslu. Nahrazením třetiny denní porce bílé rýže celozrnnou rýží můžeme snížit riziko diabetu o 16 %, ale nahrazení bílé rýže jinými celozrnnými obilovinami, např. ovsem nebo ječmenem může fungovat ještě lépe. Takže ostatní obiloviny mají asi desetkrát méně arsenu a navíc jsou spojovány s menšími riziky onemocnění. Není divu, že rýžový průmysl tuto studii necitoval. Uvádějí však studie adventistů a výsledky některých in vitro pokusů. Jak například v Petriho misce některé fytonutrienty z rýže dokáží inhibovat růst buněk rakoviny tlustého střeva. Čím větší dávka, tím lépe. Normální buňky zjevně nechávaly na pokoji. To je velmi zajímavé. A skutečně, ti, kteří přijímali tyto fytonutrienty ve formě celozrnné rýže jednou nebo víckrát týdně, a to mezi kolonoskopiemi, měli o 40 % nižší riziko vzniku polypů. Konzumace listové zeleniny, sušeného ovoce a fazolí byla také spojována s nižším výskytem polypů. Jediný důvod, proč nás zajímá vznik polypů ve střevech je, že polypy se mohou proměnit v rakovinu. Žádné studie o souvislosti konzumaci celozrnné rýže a rakoviny jsme neměli. Tedy až doteď, ale na ně se podíváme až příště.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Icons created by Kevin, Chad Remsing, Arthur Shlain, Artem Kovyazin, pablo, Denis Shumaylov, Laymik, H Alberto Gongora, and Cédric Villain from The Noun Project. Motion graphics by Avocado Video.

Adventistické zdravotní studie / akrylamid / arzén / Asie / bezpečnostní limity / brambůrky / cukrovka / fazole / fytonutrienty / hranolky / iziki / Japonsko / ječmen / karcinogeny / kolonoskopie / mořská zelenina / mořské řasy / nasycené tuky / nezdravé jídlo / ovoce / polypy / prediabetes / quinoa / rafinované potraviny / rakovina / rakovina tlustého střeva / rýže / Svaz spotřebitelů / těžké kovy / vláknina / zelenina / Zprávy pro spotřebitele / zrno