Živočišná bílkovina, těhotenství a dětská obezita

Jaký je nejzdravější jídelníček?

Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.

Živočišná bílkovina, těhotenství a dětská obezita

Strava těhotných žen může ovlivnit dokonce i zdraví jejich vnoučat.

12. 12. 2017

Sdílet toto video

Když vědci vystavili březí samičku cvrčka jejímu predátorovi, pavoukovi slíďákovi, tak její potomci přišli na svět s předstihem. Prokázala tak zvýšené proti-predátorské chování, které má zlepšit šanci na přežití útoku pavouka slíďáka. Vypadalo to, že samička cvrčka byla schopná své potomky předem varovat o hrozbě. A to byli stále ještě uvnitř jejího těla. Potomci tak mohli být předem adaptováni na vnější prostředí. To stejné se děje dokonce i u rostlin. Pokud pěstujete dvě geneticky totožné rostliny, jednu na slunci, druhou ve stínu, tak rostlina pěstovaná na slunci vyprodukuje semínka, kterým se bude na slunci lépe dařit. Naopak rostlina pěstovaná ve stínu vyprodukuje semínka, která porostou lépe ve stínu. A to přesto, že jsou geneticky identické. Máme co do činění s epigenetikou, tedy situací, kdy externí faktory mění expresi genů. Mláďatům hraboše narozeným v zimě naroste teplejší kožíšek. Hraboší matky jsou schopné sdělit svým mláďatům v děloze informaci o sezóně a říct jim, aby si nasadili teplejší kabátek – ještě předtím, než se vůbec narodí. A lidé v tom nejsou jiní. Víte přece, jak různí lidé mívají odlišnou teplotní toleranci, což vede k hádkám o teplotu v ložnici – zapnout, nebo vypnout klimatizaci, nebo snad otevřít okna? Není to jen genetikou. To, jestli jste narození v tropech nebo chladném klimatu určuje, kolik aktivních potních žláz máte na pokožce. Ale co to má co do činění se stravou? Může jídlo, která těhotná žena konzumuje trvale změnit biologii jejích dětí, respektive to, které geny budou po celý život zapnuté, a které vypnuté? Nebo snad to, co žena nejí? Co se stalo dětem narozeným během holandského hladomoru roku 1945, způsobeného nacisty? Vyšší míra obezity o 50 let později. Exprese DNA dítěte byla přeprogramována ještě před porodem, v očekávání, že se narodí do hladomoru a bude muset šetřit kalorie za každou cenu. Jenže když válka skončila, tato tendence k ukládání tuku se stala nevýhodou. Co těhotné ženy jedí a nejedí, nejen pomáhá určit porodní hmotnost dítěte, ale i jeho budoucí dospělou váhu. Například matčin příjem bílkovin během těhotenství může hrát roli v epidemii obezity. Ne však příjem bílkovin obecně. Bílkoviny z živočišných zdrojů, především z masných výrobků, v těhotenství mohou zvýšit riziko, že jejich děti vyrostou s nadváhou. Původně si mysleli, že to může být IGF-1, růstovým hormonem, který je podpořen spotřebou živočišných produktů a může zvýšit produkci tukové tkáně. Jenže přírůstek na váze byl více spojen s masem než s mléčnými výrobky. Každá porce masa denně během třetího trimestru vedla k 1 % nadbytečného tělesného tuku u dítěte při jeho šestnáctých narozeninách. To potenciálně zvyšuje riziko, že se dítě později stane obézním, a to nezávisle na tom, kolik kalorií konzumuje, nebo kolik má pohybu. Taková spojitost však nebyla zjištěna u konzumace kravského mléka, které pravděpodobně zvyšuje úroveň IGF-1 stejnou měrou. Možná za tím stojí tzv. „obezogeny“ z masa, chemikálie, které stimulují růst tukové tkáně. Objevující se důkazy dokládají, že faktory životního prostředí by mohly vytvářet exponované jedince náchylné ke zvýšení hmotnosti, bez ohledu na stravu a míru pohybu. Koneckonců, i kojenci jsou tlustší – to nesvedeme na stravu a pohyb. I zvířata jsou tlustší. A nejen naši hýčkaní domácí mazlíčci, ale třeba i potkani v laboratořích a v podzemní dráze. Pravděpodobnost, že nález u 24 různých zvířecích populací, příslušících k osmi různých živočišným druhům, který vykázal stoupavý trend ve váze v několika posledních desetiletích, byl jen náhodou, je menší než 1 : 1 000 000. Zdá se tedy, že jde o něco jiného, třeba o obezogenní chemikálie. Jedním z kandidátů jsou polycyklické aromatické uhlovodíky nacházející se v cigaretách, výfukových zplodinách a grilovaném mase. Tato celostátní studie na tisících lidí zjistila, že čím více jsou děti vystaveni těmto látkám, tím tlustší mají tendenci být. Vědci mohli změřit hladiny těchto chemikálií přímo v lidské moči. A může to začít už v děloze; prenatální vystavení těmto chemikáliím může způsobit zvýšení nadbytečného tuku během dětství a větší riziko dětské obezity. Pokud vám tyto škodlivé látky znějí povědomě, tak já jsem o nich již mluvil – v souvislosti se zvýšením rizika rakoviny prsu dle studie z Long Island. Možná to tedy nejsou jen obezogeny, ale také karcinogeny. To by mohlo vysvětlit 47% nárůst v riziku rakoviny prsu u starších žen ve vztahu k celoživotní průměrné konzumaci grilovaných a uzených potravin. Pokud se podíváte na jeden z nejběžnějších toxinů tohoto typu, kuřáci ho dostávají asi polovinu z jídla a druhou polovinu z kouření cigaret, ale u nekuřáků pochází 99 % toxinu ze stravy. Nejvyšší úrovně se nacházejí v mase. Vepřové je zřejmě horší než hovězí, ale jak vidíte, dokonce i tmavá listová zelenina, jako je kapusta, může být kontaminována škodlivinami ze vzduchu. Nesbírejte tedy pampeliškové listy hned vedle dálnice a ujistěte se, že zeleninu před konzumací opláchnete pod tekoucí vodou. Navíc, tyto látky jsou rozpustné v tucích; potřebují spoustu tuku, aby byly absorbovány. Tím pádem i silně kontaminované rostlinné zdroje můžou být bezpečnější – pokud na své jídlo nepoužijete moc oleje. V takovém případě by se toxiny pravděpodobně absorbovaly stejně snadno jako ty z masa. Dobrou zprávou je, že se v našem těle nestřádají. Pokud dáte lidem grilované kuře tady v čase nula na časové ose, můžete vidět prudký nárůst v těchto toxinech, až stonásobný, ale vaše tělo se jich může zbavit už za 20 hodin. Problémem samozřejmě je, že lidé, konzumující tyto druhy potravin každý den, mohou být těmto látkám vystavováni neustále. A to může ovlivnit nejen jejich zdraví a zdraví jejich dětí, ale možná i zdraví vnoučat. Těhotenství během holandského hladomoru nevedlo pouze k nárůstu nemocí u dětí, ale nejspíše i u vnoučat. Takže to, co jí těhotná žena nyní, může ovlivnit i budoucí generace. Tato problematika ovlivňování příštích generací prostřednictvím těhotenství za nepříznivých životních podmínek může pomoci vpustit trochu světla na explozivní epidemie diabetu, obezity a srdečního onemocnění spojené s přechodem směrem k západnímu životnímu stylu.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org