Dobrý večer. Pro ty z vás, kteří s mojí prací nejsou obeznámeni, mou prací je každoročně pročítat každé vydání všech anglicky psaných odborných časopisů o výživě, takže vy to dělat nemusíte. (Smích, potlesk.) Mé přednášky jsou každý rok zcela nové, protože vědecké poznatky se každý rok mění. Z těchto informací pak vybírám ty nejzajímavější, nejvíce průlomové a nejpraktičtější, které následně přetvořím do podoby videí a článků, jež zveřejňuji denně na svých neziskových webových stránkách www.NutritionFacts.org. (Potlesk.)  Všechno, co na mém webu najdete, poskytuji zdarma. Nejsou zde žádné reklamy, žádní korporátní sponzoři. Přísně nekomerční, nic neprodávající web. Vše zveřejňuji a poskytuji jako službu veřejnosti, dělám to z lásky k lidem. Každý den vytvářím nová videa a články zabývající se vědou podloženými poznatky o lidské výživě.  V mém shrnutí za rok 2012 jsem mluvil o tom, jakou roli může mít výživa v prevenci, léčbě a reverzi nejnebezpečnějších onemocnění. V roce 2013 jsem pokryl nejběžnější druhy onemocnění. A v roce 2014 jsem s vámi prošel hlavní příčiny zdravotního postižení. Letos bych se chtěl zabývat některými z našich nejobávanějších onemocnění.  Podle nejnovějšího průzkumu časopisu Gallup je na prvním místě rakovina. Nejčastějším zabijákem ze všech rakovin je v USA u mužů i žen rakovina plic. Pokud se však podíváte na rozšířenost rakoviny plic v různých státech světa, liší se až desetinásobně. Jestliže by neexistovalo nic, co by působilo jako prevence rakoviny plic, pak by se dalo předpokládat, že by byl její výskyt všude na světě stejný. To za předpokladu, že by k rozvoji této rakoviny docházelo v podstatě náhodou. Ovšem vzhledem k obrovskému rozdílu ve výskytu rakoviny plic lze předpokládat existenci nějaké ovlivnitelné příčiny.  Nyní už víme, že kouření je zodpovědné za 90 % případů rakoviny plic. Nechcete-li zemřít na našeho nejčastějšího rakovinného zabijáka, stačí nekouřit a už jen tím se zbavíte 90 % rizika vzniku této rakoviny.  Rakovina tlustého střeva je naší druhou hlavní příčinou úmrtí na rakovinu. U této rakoviny jsou rozdíly v četnosti výskytu v různých částech světa ještě větší. Vypadá to, že rakovina tlustého střeva nevzniká sama od sebe, něco ji způsobuje. Jestliže se naše plíce mohou přesytit karcinogeny z kouře, možná se i naše tlusté střevo přesycuje karcinogeny z potravy. Proč mívají Afroameričané rakovinu tlustého střeva častěji než rodilí Afričané? Proč zrovna tato etnická skupina? Protože rakovina tlustého střeva je u původních afrických etnik extrémně vzácná, asi 50x méně obvyklá než u Američanů, nehledě na barvu jejich pleti.  Domnívali jsme se, že je to velkým množstvím vlákniny, které tam jedí, nicméně moderní africká strava je velmi rafinovaná a chudá na vlákninu. Přesto v těchto oblastech nedošlo k výraznému vzestupu této rakoviny. A nehovoříme o jen tak ledajakém nízkém příjmu vlákniny. Řeč je o tak nízkém příjmu vlákniny, jako mají Američané. Jde o zhruba polovinu doporučeného denního příjmu. Přesto v Africe rakovina tlustého střeva zůstává vzácnou, mají jí tam 50x méně než my. Možná je to tím, že jsou štíhlejší a aktivnější? Ani jedno není pravda. Ve skutečnosti mohou být naopak méně aktivní, než jsme my. Jestliže tedy vedou podobně sedavý styl života a jedí převážně rafinované potraviny, málo rostlinných potravin a vlákniny, stejně jako my, proč mají 50x méně rakoviny tlustého střeva?  Jeden velký rozdíl tu je. Strava Afroameričanů i bělošských Američanů je bohatá na maso, zatímco strava původních Afričanů obsahuje jen velmi málo masa a nasyceného tuku. Jejich průměrná hladina cholesterolu v krvi je zhruba 3,5 mmol/l. V USA je přitom průměr více než 5,1 mmol/l. Takže je sice pravda, že nejí moc vlákniny, ale nadále konzumují jen minimum masa a živočišného tuku, což podporuje dostupné důkazy ukazující, že mezi nejsilnější faktory určující naše riziko rakoviny tlustého střeva patří spotřeba masa a živočišného tuku.  Proč tedy mají Američané více rakoviny tlustého střeva než Afričané? Možná vzácnost rakoviny tlustého střeva u Afričanů souvisí s nízkým příjmem živočišných výrobků. Jenže proč?  Viděli jste někdy tento reklamní slogan hovězího průmyslu z dob jeho rozmachu? „Hovězí, to máme dnes k večeři.“ Vznikla z toho parodie: „Hovězí, to je to, co vám hnije ve střevech.“ Pamatuji si, jak jsem tento slogan zahlédl na tričku některých mých přátel, já jsem však takový kazič zábavy, vysvětlil jsem jim, že to není pravda. Maso je zcela stráveno v tenkém střevě a do tlustého střeva se nikdy nedostane. S nadšenci do biologie zkrátka není žádná legrace. Ukázalo se však, že jsem se mýlil! Ukázalo se, že až 12 gramů bílkovin každý den unikne trávicímu procesu a pokud k tomu skutečně dojde, dostanou se bílkoviny do tlustého střeva, kde se mohou proměnit v toxické látky, například amoniak (čpavek). Rozklad nestrávených bílkovin v tlustém střevě se nazývá hniloba.  Nakonec je to tedy možné, trocha bílkovin se může dostat do tlustého střeva a hnít tam. Problémem je, že některé vedlejší produkty hnilobného procesu mohou být toxické. Totéž se děje s jinými živočišnými bílkovinami. Pokud například budete jíst vaječné bílky, jejich část může taktéž uniknout a začít hnít.  Teď asi namítnete, že v rostlinách jsou také obsaženy nějaké bílkoviny. Jistě. Rozdíl je v tom, že živočišné bílkoviny obvykle obsahují více aminokyselin bohatých na síru, například methionin, který se ve velkém množství nachází v rybím mase, kuřecím mase a vejcích. Méně ho najdeme v hovězím mase a mléku, ale rozhodně mnohem více než v rostlinách. Takové aminokyseliny se mohou v tlustém střevě proměnit na sirovodík, plyn typický pachem po zkažených vejcích. Nejen, že nelibě zapáchá, navíc působí na střevní stěnu, jejíž změny pak zvyšují riziko rakoviny.  Zatím jsme se nedokázali shodnout na tom, jestli za zvýšené riziko rakoviny může nejvíce živočišný tuk, cholesterol nebo živočišná bílkovina, každopádně u všech tří složek byly prokázány rakovinotvorné vlastnosti. Domnívám se, že na tom až tolik nezáleží, jelikož potravina bohatá na jedno má hodně i toho dalšího.  Živočišné bílkoviny však dělají více než jen to, že hnijí ve střevě. Konzumace živočišných bílkovin vede k nárůstu krevních hladin růstového hormonu nazývaného IGF-1, který podporuje růst rakoviny. Pokud ze stravy odstraníte maso, vaječné bílky a mléčné bílkoviny, váš krevní oběh začne potlačovat růst rakovinných buněk zhruba osmkrát lépe. Účinek je to tak silný, že díky tomu dokázal dr. Ornish a jeho kolegové zvrátit postup rakoviny prostaty i bez chemoterapie, chirurgie nebo ozařování. Stačilo jim k tomu převést pacienty na rostlinnou stravu a zlepšit jim životosprávu. Spojení mezi živočišnými bílkovinami a IGF-1 může pomoci vysvětlit, proč obvykle lidé na nízkosacharidové stravě umírají dříve.  Nebavíme se však o jakékoliv nízkosacharidové stravě, ale konkrétně o takové, která je založená na živočišných potravinách. Rostlinná nízkosacharidová strava je naopak spojována s nižším rizikem předčasného úmrtí. Nicméně nízkosacharidová strava založená na mase obsahuje i hodně živočišného tuku. Jak tedy víme, že za zabíjení lidí mohou zrovna živočišné bílkoviny, a ne třeba nasycený tuk nebo cholesterol?  K zodpovězení této otázky je potřeba studie zahrnující několik tisíc lidí, od kterých by se sbíraly informace ohledně jejich příjmu bílkovin po dobu zhruba 20 let. Pak bychom mohli pozorovat, kdo z nich bude žít déle než ostatní. Jenže žádnou takovou studii jsme neměli. Až do teď. (Smích.) Napříč USA bylo sledováno 6 000 mužů a žen ve věku nad 50 let po dobu 18 let. Osoby mladší 65 let s vyššími příjmy bílkovin měly asi o 75 % větší riziko celkové úmrtnosti. Tito lidé měli čtyřnásobné riziko úmrtí na rakovinu. Nejedná se však o všechny bílkoviny, jedná se konkrétně o živočišné bílkoviny. Dává to smysl vzhledem k vyšším hladinám IGF-1 u konzumentů velkého množství bílkovin. Konzumace živočišných bílkovin zvyšuje hladiny IGF-1, čímž se zvyšuje riziko rakoviny. Sponzorující univerzita vydala tiskové prohlášení s nezapomenutelným úvodem: „To kuřecí křidélko, které jíte, může být stejně smrtelné jako cigareta.“ (Potlesk.)  Dále vysvětlují, že pokud ve středním věku konzumujete stravu bohatou na živočišné bílkoviny, máte čtyřikrát větší pravděpodobnost, že zemřete na rakovinu. Rizikový faktor úmrtnosti srovnatelný s cigaretami. Nutno říci, že každý člověk se za život setká s rakovinnou nebo předrakovinnou buňkou. V určitém okamžiku přichází na řadu otázka: postupuje ta rakovina? A to může záviset na tom, co jíme. Většina zhoubných nádorů je pokrytá IGF-1 receptory, ale pokud máme v těle méně IGF-1, nádor se nemusí dále rozvíjet. A ta větší úmrtnost ve studii nebyla jen na rakovinu.  Lidé středního věku konzumující ve velkém bílkoviny živočišného původu jsou podle studie obecně náchylní k předčasnému úmrtí. Důležité je, že tento vliv se nevztahoval na rostlinné zdroje bílkovin, například fazole. Také to nebylo tukem. Viníkem se zdála být živočišná bílkovina. Jaká byla odezva na odhalení, že jídelníček bohatý na maso, vejce a mléčné výrobky může zdraví škodit stejně jako kouření?  Jeden vědec, odborník na výživu na to reagoval, že je to špatné a potenciálně nebezpečné. Ne ten objev, že živočišná bílkovina může zabíjet lidi, ale způsob, jakým to lidem bylo sdělováno. Mohlo by to poškodit efektivitu důležitých sdělení veřejnosti ohledně zdraví. Kuřák si totiž může pomyslet: „Proč se obtěžovat s odvykáním kouření, když můj sendvič se sýrem a šunkou je pro mě stejně škodlivý jako cigarety?“ (Smích.)  Připomíná mi to slavnou reklamu na cigarety od firmy Phillip Morris. V reklamě se snažili zlehčovat rizika kouření po svém. „Myslíte si, jak moc je pasivní kouření špatné, když zvyšuje riziko rakoviny plic o 19 %? Jenže pitím jedné nebo dvou sklenic mléka denně můžete napáchat třikrát více škody – zvýšit riziko rakoviny plic o 62 %. Nebo můžete zdvojnásobit své riziko častým vařením s olejem, případně ztrojnásobit riziko srdečního onemocnění konzumací masa. Své riziko také znásobíte šestkrát konzumací vysokého množství masa a mléčných výrobků.“ Uzavírají to tedy slovy, že bychom si měli zachovat určitou perspektivu. (Smích.)  Riziko rakoviny plic a riziko plynoucí z pasivního kouření může být výrazně nižší než riziko zjištěné u jiných každodenních činností. Podle nich bychom tedy měli kouřit dle libosti. To je jako by nám říkali: „Ach, s pobodáním si nedělejte starosti, jelikož nechat se postřelit je mnohem horší.“ A co tak ani jedno? Kvůli podstoupení jednoho rizika nemusíte ignorovat i ta další. (Potlesk.) Můžete si však povšimnout, že jakmile firma Phillip Morris koupila Kraft, přestali mléčné výrobky před zákazníky shazovat. (Krátký smích.)  Hemové železo obsažené třeba v šunce může také hrát svou roli. Hemové železo je forma železa, jakou najdeme v krvi a svalovině. Hemové železo může podporovat rakovinu katalyzováním tvorby karcinogenních látek. Rakovina byla označena za fero-toxické onemocnění: nemoc částečně způsobenou toxickým účinkem železa. Železo je zkrátka dvojsečná zbraň. Nedostatek železa způsobuje anémii, ale nadměrné množství železa v těle může zvýšit riziko rakoviny. Železo působí jako prooxidant, generuje volné radikály, které mohou hrát roli v řadě obávaných onemocnění, třeba mrtvice. To však platí pouze pro hemové železo, z krve a masa, nikoliv pro non-hemové železo převažující v rostlinných potravinách. To stejné u srdečního onemocnění: rizikové je jen hemové železo. To stejné platí také pro cukrovku, rizikové je jen hemové železo. Totéž platí pro rakovinu. Je dokonce možné poznat, kolik masa člověk jí, jen na základě toho, jak vypadá jeho nádor.  Aby vědci charakterizovali mechanismy, stojící za rozvojem rakoviny plic a související s masem, zeptali se pacientů s rakovinou plic, kolik masa jedí a následně prozkoumali vzorce genové exprese v jejich nádorech. Podařilo se jim identifikovat jedinečný vzorec exprese genu pro hemové železo. Přestože se zabývali jen rakovinou plic, očekávají, že k těmto změnám exprese genů vyvolaných masem dochází i jindy.  Nejbezpečnější formou železa je non-hemové železo, které v hojném množství najdeme v celozrnných obilovinách, fazolích, hrachu, čočce, sušeném ovoci, ořeších a semenech. Jenže na fazolích moc peněz nevyděláte, viďte? Takže potravinářský průmysl přišel s křupavým chlebíčkem obsahujícím krev. Chlebíček byl vyroben ze žita a hovězí a vepřové krve. Ta je jeden z nejkoncentrovanějších zdrojů hemového železa. Obsahuje o dvě třetiny více železa než kuřecí krev. Protože krekry na bázi krve nezní zrovna lákavě, vymysleli také sušenky s hovězí krví nebo sušenky s krvavou náplní. Náplň získá „tmavou barvu a výsledkem je krém s čokoládovou příchutí s velmi příjemnou chutí.“ Tmavá barva je způsobená tím, že sprejové sušení prasečí krve může mít ztmavující účinek, který se pak projeví i na barvě výsledné pochutiny.  S chutí nebo barvou si však nikdo starosti nedělá. To samotné hemové železo způsobuje obavy ohledně možného zvýšení rizika rakoviny. Není považováno za bezpečné přidávat je do potravin určených pro širokou veřejnost.  To mi připomíná nitrosaminy, třídu silných karcinogenů objevenou v cigaretovém kouři. Tyto látky jsou považovány za natolik toxické, že pokud by byly takové karcinogeny obsaženy v jakémkoliv jiném výrobku k lidské spotřebě, by byl okamžitě zakázán. A kdyby tomu tak bylo, museli by zakázat maso. Jeden párek obsahuje stejně nitrosaminů a nitrosamidů jako pět cigaret. A tyto karcinogeny se nacházejí dokonce i v čerstvém a nezpracovaném hovězím, kuřecím a vepřovém mase. Pokud praktikujete bezmasé pondělí, v úterý ráno se můžete probudit v těle prakticky prostém všech těchto karcinogenů.  Nitrosaminy jsou tak toxické, by měly být okamžitě zakázány. Jejich přítomnost je však nadále povolena v cigaretách a mase, protože se tam tyto karcinogeny vyskytují přirozeně. Přidávat je do výrobků by bylo nezákonné, ale jakmile už tam jsou, pak je to asi v pořádku. Stejné je to s hemovým železem, není dostatečně bezpečné, aby je užívala obecná populace, ale v oddělení masa a uzenin si je zakoupíte zcela legálně.  Paradoxem je, že toto odvětví se chlubí právě obsahem bílkovin a železa ve výrobcích. Bílkoviny a železo mají být údajnými přednostmi masa. V případě jejich živočišného původu však mohou napáchat víc škody než užitku. A to nemluvím o všech ostatních složkách obsažených v těchto potravinách, což jsou například nasycené tuky, průmyslové znečišťující látky a hormony.  Tyto látky mohou hrát roli ve vzniku našeho třetího nejčastějšího zabijáka z řad rakovin, rakoviny prsu. Steroidní hormony jsou látky nevyhnutelně přítomné v potravinách živočišného původu, nicméně kravské mléko může představovat mimořádný zdroj. Hormony, které se přirozeně nacházejí dokonce i v bio kravském mléce, mohou být důvodem, proč studie nacházejí spojitost mezi konzumací mléka i mléčných výrobků a různými lidskými onemocněními. A nemyslím teď pouze akné u dospívajících, ale třeba rakovinu prostaty, prsu, vaječníků nebo dělohy. To je celá řada chronických onemocnění sužujících západní svět. Nelze opomenout ani poruchy pohlavní soustavy u mužů.  Účinky sahají od zvýšeného rizika předčasné puberty až po rakovinu endometria u starších žen. Hormony obsažené v potravinách mohou být obzvláště nebezpečné v případě zranitelných skupin obyvatelstva, jako jsou malé děti a těhotné ženy. U nich i malý příjem hormonů může znamenat velkou změnu metabolismu. Kravské mléko je navrženo tak, aby díky němu tele přibralo mnoho desítek kilogramů. Důsledky celoživotní konzumace mléka, a tím pádem i vystavení hormonům a růstovým faktorům, nebyly u lidí příliš dobře prozkoumány. Víme, že konzumace mléka zvyšuje IGF-1, který je spojen s rakovinou, a také je tu ta skutečnost, že dnes dojíme i březí krávy, což vede k obzvláště vysokým hladinám hormonů v mléce.  Ačkoli jsou mléčné výrobky významným zdrojem hormonů, musíme brát v potaz i další potraviny živočišného původu. Dalo by se tím vysvětlit, proč mohou ženy snížit své riziko rakoviny prsu o více než polovinu nejen tím, že budou mít zdravou váhu a omezí konzumaci alkoholu, ale také tím, že budou jíst převážně potraviny rostlinného původu.  Aby vědci dokázali lépe rozpoznat účinky stravy od účinků dalších návyků, například kouření a pití alkoholu, na celkový výskyt rakoviny, porovnali adventisty s baptisty. Obě skupiny se zdržují konzumace alkoholu a kouření tabáku, ale adventisté jdou ještě dále a snaží se o snížení konzumace masa. Obecně platí, že adventisté měli méně rakoviny než baptisté a v rámci adventistických populací na tom vegetariáni byli ještě lépe. Ti, kteří jedli největší podíl rostlinných potravin, si vedli nejlépe.  Všechny jedlé tkáně živočišného původu obsahují estrogen. To může vysvětlovat, proč ženy vyhýbající se konzumaci veškerých živočišných potravin mají pětkrát méně dvojčat než vegetariánky a ženy konzumující i maso. Zdá se, že veganské ženy mají pětkrát méně dvojčat, přičemž předpokládanou příčinou je právě to, že nepřicházejí do styku s tolika hormony ze stravy. A proč by to měla být dobrá zpráva? Protože těhotenství s dvojčaty znamená rizikové těhotenství, pro matku i pro děti, jejich riziko úmrtí při porodu může být i 10x vyšší. Aby se předešlo těmto komplikacím, ženy plánující otěhotnět mohou zvážit vyřazení mléka a mléčných výrobků ze stravy.  A to jsem ještě nezmínil syntetické hormony, které jsou hospodářským zvířatům vpravovány injekčně nebo pomocí implantátů. V roce 1979 byla u italských dětí zaznamenána epidemie zvětšených prsů. Podezření padlo na drůbež a telecí maso, protože těmto zvířatům se podávaly estrogeny pro urychlení růstu. Po této příhodě se Evropa rozhodla zakázat používání anabolických růstových přídavných látek u hospodářských zvířat a zakázala také dovoz amerického masa. V USA totiž stále zvířatům injekčně podáváme léky, jako je Zeranol, který se prodává pod názvem Ralgro Magnum.  Když na zdravé lidské prsní buňky v Petriho misce nakapete krev od skotu, kterému byl podáván Zeranol, tyto buňky se přemění na rakovinné buňky už do 21 dnů. Lidské tělo však není to stejné jako Petriho miska. Protože tyto anabolické hormony používané při výrobě masa představují zdaleka nejsilnější hormony přítomné v lidské stravě, měli bychom skutečně provést testy u lidí před a po konzumaci masa, a zejména u dětí. Dokud to neuděláme, nebudeme vědět, jak velké nebezpečí jim hrozí.  Už jen skutečnost, že je Zeranol stejně silný jako DES (diethylstilbestrol), je znepokojující. DES je další syntetický estrogen, který byl podávan těhotným ženám, všem těhotným ženám, a to až do roku 1971, kdy se ukázalo, že jejich dcerám způsobuje rakovinu pochvy. DES se používal také při výrobě masa. Při neexistenci účinného federálního nařízení masný průmysl přidává do krmení stovky různých přídatných látek s malými nebo žádnými obavami ohledně vzniku rakoviny a dalších toxických účinků na lidi. Pro ilustraci, po desítkách let klamného přesvědčování o bezpečnosti DES v mase jsme jej nakonec zakázali, asi 40 let poté, co bylo zjištěno, že skutečně způsobuje rakovinu. Masný průmysl pak okamžitě přešel na další potenciálně karcinogenní přísady, jako je třeba právě Ralgro Magnum. Poté, co dívky začaly umírat na rakovinu pochvy, bylo maso s obsahem DES následně zakázáno i v Evropě. Klamavá ujištění, včetně záměrného zamlčování dat o naměřených reziduích, nakonec oddálila zákaz používání DES při výrobě masa v USA o dalších osm let.  Jak jsme na tom dnes? Prakticky všichni obyvatelé USA bez jakéhokoliv varování, značení a obeznámení do sebe z masa přijímají neznámá a nepředvídatelná množství reziduí hormonů, a to po celý život. Pokud tedy není možno okamžitě zakázat všechny hormonální a karcinogenní doplňky krmiv, pak to nejmenší, co můžeme udělat, je označit masné výrobky informačním štítkem. Značeno by mělo být množství reziduí hormonů ve všech masných výrobcích, mléčných výrobcích i vejcích.  Když už je řeč o vejcích, další obávanou nemocí na seznamu je srdeční onemocnění. Vejce jsou největším zdrojem cholinu, který se ve střevě s pomocí bakterií může přeměnit na toxickou látku zvyšující riziko mrtvice, infarktu a úmrtí. Vejce jsou také největším zdrojem cholesterolu.  Proč na tom záleží, když i v naší vlastní krvi proudí spousta cholesterolu? Cholesterol nejen zanáší naše tepny a pomáhá vytvářet zanícené kapsy plné hnisu, které vznikají přímo ve stěnách tepen, ale může navíc hrát aktivní roli v konečném odtrhnutí nánosů plaku. Krystaly cholesterolu mohou skutečně způsobit rozrušení plakových nánosů. Pokud se podíváte na pitevní vzorky odtrženého tepenného plaku, uvidíte spoustu krystalů cholesterolu, které z plaku vyčnívají svými ostrými hranami. Cholesterol se v plaku může natolik přesytit, že se dostane do bodu, ve kterém vykrystalizuje podobně jako cukr. Rostoucí krystaly pak mohou kapsu s plakem roztrhnout. Zde je krystal cholesterolu, který vystřelil nahoru až ven ze zkumavky. Když se podíváte na špičky krystalů pod mikroskopem, jsou ostré a připomínají zubaté jehly. Vršek zkumavky překryli tenkou membránou, aby zjistili, zda ji jehly cholesterolových krystalků propíchnou. A to se skutečně stalo, ostré špičky krystalů cholesterolu se prodraly skrz membránu.  Tímto pokusem ukázali, že krystalizací cholesterol nabude na objemu tak rychle, že ostré hroty krystalů mohou následně proříznout membránu. To naznačuje, že i krystalizace maximálně nasyceného cholesterolu v aterosklerotických placích může nakonec vést k protrhnutí. A to také skutečně zjišťujeme při pitvách. Všichni pacienti, kteří zemřeli na akutní infarkty, měli právě tyto krystaly cholesterolu zapíchané v placích. U lidí s těžkou aterosklerózou, kteří však dříve zemřeli z jiných důvodů, nebyly nalezeny žádné krystaly poškozující tepny.  To může vysvětlit, proč výrazné snížení hladin cholesterolu pomocí stravy, v případě nutnosti i léků, může snížit riziko smrtelného srdečního infarktu. Cholesterol tak začne ze stěn tepen ubývat, čímž se sníží riziko vzniku vykrystalizovaných cholesterolových hrotů, které by jinak mohly rozrušit plaky v tepnách. Vysoký cholesterol také může zapříčinit takzvané ztučnění jater, další chronické onemocnění, které nás sužuje v rozsahu epidemie. Tuk usazený v játrech může vyvolat zánět, který může vyústit v rakovinu jater, selhání jater a úmrtí. A opět to mohou být tyto krystaly, krystaly cholesterolu, které způsobují přerod ztučněných jater do závažného zánětu jater (hepatitida). A řeč je o cholesterolu ze stravy, o tom, který lidé jedí společně s vejci a dalšími živočišnými potravinami. Silné spojení bylo odhaleno mezi příjmem cholesterolu a hospitalizací i úmrtím na cirhózu jater a rakovinu jater. Kromě problémů s krystaly cholesterolu je tu také skutečnost, že cholesterol ze stravy může zoxidovat a mít tak přímé toxické a karcinogenní účinky na tělo.  Teprve nedávno jsme uznali, že průměrná hladina cholesterolu v USA, tzv. „normální“ hladina, je ve skutečnosti abnormální a zrychluje ucpávání tepen, čímž se dostává do ohrožení velká část našich obyvatel. Mít normální hladinu cholesterolu ve společnosti, kde je normální umírat na srdeční infarkt, není nutně dobrá věc. Normální hladiny cholesterolu mohou být smrtelnými hladinami cholesterolu. Pokud jde o snižování cholesterolu, spokojit se s trochou se nevyplácí.  Dokonce i v situaci, kdy by všichni Američané udržovali svou hladinu celkového cholesterolu pod doporučovanými 5,1 mmol/l, by se nadále u milionů lidí rozvinula ischemická choroba srdeční. Máme silné důkazy svědčící pro to, že k zastavení epidemie bychom museli udržet své hladiny cholesterolu alespoň pod 3,8 mmol/l. Jaké důkazy to jsou?  V mnoha společnostech se ischemická choroba srdeční prakticky nevyskytuje, přičemž tito lidé mají hladinu celkového cholesterolu v krvi právě pod 3,8 mmol/. Zde v USA proběhla proslulá studie Framingham Heart Study, ve které jen minimum lidí s cholesterolem pod 3,8 mmol/ postihlo srdeční onemocnění a ani jednoho z nich onemocnění nezabilo. Nemůžeme nadále dopouštět, aby veřejné i soukromé organizace stojící v popředí zdravotnictví doporučovaly veřejnosti výživový plán, který zaručuje, že miliony lidí zemřou na tu stejnou nemoc, které mají doporučení naopak zabránit.  A čím si zdravotnické autority odůvodňují, že lidem neříkají pravdu a nepodporují to, co je podle vědeckých poznatků nejlepší? Údajně by to mohlo veřejnost příliš trápit, konkrétně lidi, kteří mají problém dostat cholesterol na takto nízkou hladinu. Nicméně veřejnost možná nejvíce trápí právě to, že není dostatečně informována o tom, jak se má správně stravovat, aby si udržela nejlepší zdraví. (Potlesk.)  Srdeční onemocnění lze zvrátit pomocí rostlinné stravy. Důkazy ospravedlňují vznik společenského hnutí. Nechejte lid takové hnutí vést a vláda nakonec začne veřejnost následovat.  Někteří namítají, že je rostlinná strava extrémní. Víte, co je skutečně extrémní? Podívejte se na důsledky naší současné stravy. Muset podstoupit rozřezání hrudní kosti k vykonání srdečního bypassu, případně dostat mrtvici a oněmět, to lze skutečně považovat za extrémní. Odstranění prsu, prostaty nebo tlustého střeva kvůli rakovině je také extrémní. Tyto věci jsou skutečně extrémní. Zato fazolové burrito? Na tom nic tak složitého není. (Smích, potlesk.) Namísto obcházení problému, tak jako při srdečním bypassu, bychom mohli léčit samotnou příčinu, zastavit a zvrátit srdeční onemocnění, našeho největšího zabijáka, a to jen s pomocí celistvé rostlinné stravy.  Další na seznamu je artritida, například revmatoidní artritida, chronická zánětlivá systémová porucha způsobující zhoršující se poškození kloubů. Až 80 % pacientů způsobí zdravotní postižení. Život jim může zkrátit i o 18 let. Na tuto nemoc sice existují léky, ale s jejich užíváním se pojí závažné nežádoucí vedlejší účinky. Patří mezi ně ztráta krve, ztráta kostní hmoty, potlačení imunity, toxicita pro játra a oči. Musí přece existovat něco lepšího.  Zdá se, že populace konzumující více masa mají také více revmatoidní artritidy. Vyskytlo se také několik dramatických případů akutní revmatoidní artritidy, které byly zapříčiněné konzumací živočišných výrobků. Příznaky se objevily 6 až 10 hodin po požití živočišné bílkoviny a přetrvávaly několik dní. Jakmile pacienti přestali konzumovat živočišné výrobky, příznaky odezněly. Výzkumníci naznačují, že imunitní komplexy, které v těle vznikají při boji s cizorodými živočišnými bílkovinami, mohou podporovat rozvoj autoimunitní reakce uvnitř samotných kloubů.  A opravdu, lidé s revmatoidní artritidou mají výrazné zvýšené hladiny protilátek proti potravinám, jako jsou ryby, vepřové maso, vejce, mléčné bílkoviny a dokonce i některé obiloviny. Mohlo by to být také kvůli zánětlivému účinku tuků z masa nebo kvůli volným radikálům z železa hromadícího se v kloubech. Nelze vyloučit ani jiné mechanismy. Nicméně případové zprávy a analýzy z jednotlivých zemí mohou přinést jedině další otázky. Abychom mohli prokázat vztah příčiny a následku, musíme mít k dispozici intervenční studii, která by to podrobila testu. A tady jedna taková je.  Třináctiměsíční randomizovaná a kontrolovaná studie rostlinné stravy při revmatoidní artritidě. Pacienti přešli na tři a půl měsíce na čistě veganskou stravu a po zbytek studie pak na vegetariánskou stravu bez vajec. Ve srovnání s kontrolní skupinou, která svou stravu nijak nezměnila, došlo k významnému zlepšení ranní ztuhlosti již během prvního měsíce. Počet hodin, kdy měli pacienti ztuhlé klouby, se snížil na polovinu. Zmírnila se také bolest a omezení pohyblivosti. Pacienti se subjektivně cítili lépe a pociťovali značné zlepšení síly úchopu. Jejich klouby už nebyly tak citlivé, bolavé a nateklé. Došlo u nich také k výraznému poklesu zánětlivých ukazatelů v krvi, rychlosti sedimentace erytrocytů, hladin C-reaktivních proteinů a počtu bílých krvinek. To jsou velmi výmluvné a klinicky významné nálezy.  A co osteoartróza? Nejčastější příčina fyzické invalidity u starších osob, která postihuje asi 20 milionů Američanů a v příštích desetiletích možná postihne 20 % všech Američanů; navíc je stále běžnější i mezi mladšími lidmi. Pro osteoartrózu je typická ztráta chrupavky v kloubech. Dříve jsme si mysleli, že jde jen o jakési přirozené opotřebení kloubů, ale nyní je osteoartróza obecně považována za aktivní kloubní onemocnění, jehož součástí je zánět. Jestliže je ztráta chrupavky způsobena zánětem, možná by lidem podobně jako u revmatoidní artritidy mohlo pomoci osvojit si protizánětlivý způsob stravování. Použití optimální výživy a pohybové aktivity jako prvního způsobu léčby, ke kterému se uchýlíme, by mohlo být považováno za ideální lékařskou praxi. Co říkají naše nejlepší vědecké poznatky o tom, jak by ideální strava měla vypadat?  Čínská studie (The China Study) je příkladem, práce ukazující nám vážné zdravotní důsledky hojné konzumace zánět podporujících potravin: masa, mléka, tuku a nezdravých pochutin. Pro takovou stravu je také typický nízký příjem protizánětlivých potravin: celozrnných obilovin, zeleniny, ovoce, fazolí, hrachu, cizrny, čočky. Nepřirozená západní strava má svůj podíl na tomto nízkoúrovňovém systémovém zánětu, oxidačním stresu, poškození tkání, podráždění a uvedení imunitního systému do jakéhosi hyperaktivního stavu, což může být společný jmenovatel pro nemoci a potíže, jako je třeba artritida.  Další na seznamu je mrtvice a vysoký krevní tlak, které jdou ruku v ruce, protože vysoký krevní tlak je největším rizikovým faktorem pro mrtvici. Studie PREDIMED zjistila, že středomořská strava s ořechy dokáže snížit riziko mrtvice téměř na polovinu, ačkoli lidé stále mrtvice dostávali. Množství mozkových příhod se snížilo na polovinu, ale stále se jednalo o stravu podporující vznik mozkových mrtvic i srdečních infarktů. To ostatně dr. Ornish vyjádřil, když napsal: žádné významné snížení výskytu infarktu, úmrtí na kardiovaskulární onemocnění, ani úmrtí na všechny příčiny, přínos byl jen ve sníženém počtu mrtvic. Nicméně i takový výsledek se počítá. Středomořská strava je rozhodně lepší než to, co konzumuje většina lidí. Ještě lepší volbou by pak mohla být strava založená na celistvých rostlinných potravinách, ta totiž místo toho, aby k srdečnímu onemocnění přispívala, působí proti němu.  Autoři studie uznali, že by to mohla být pravda, ale hlavním problémem s Ornishovou dietou (podle nich) je to, že prostě nechutná dobře, takže by ji jen těžko někdo dlouhodobě dodržoval. Jenže to není pravda. Ornishovi se ve svých studiích podařilo docílit mimořádné ochoty účastníků dodržovat předepsanou stravu. Ve všech bodech hodnocení přijatelnosti stravy jeho dieta dopadla stejně, přinášela účastníkům stejný požitek jako jejich obvyklá strava. Úspěch měli dokonce i v zemi grilování, na venkově v Severní Karolíně. Jak vidíte, i striktnější typy stravování se mohou dočkat u pacientů lepšího přijetí než mírnější diety, protože mohou lépe účinkovat. Větší ochota dodržovat předepsanou stravu znamená větší šanci nemoc porazit.  K provedení správné změny však nemusíte být v situaci, kdy čelíte jisté smrti. Dokonce i mladí a zdraví jedinci bez zdravotních problémů neměli žádný problém přijmout rostlinnou stravu. Dokonce u nich fungovala až moc dobře. Jedná se o zkříženou studii, ve které požádali lidi, aby jedli několik měsíců rostlinnou stravu a pak se vrátili ke své původní stravě, aby se mohl posoudit rozdíl. Nicméně lidé se cítili tak dobře, že se odmítli vrátit ke své původní stravě, což vlastně poněkud překazilo původní plán studie. (Potlesk.)  Účastníci zdravě zhubnuli i bez nutnosti počítat kalorie nebo zmenšovat porce. Měli více energie, ženy měly lehčí menstruaci, zlepšilo se jim trávení i spánek. Mnozí z nich proto přirozeně odmítli vrátit se k původnímu režimu.  Když však lékaři budou automaticky předpokládat, že se lidé nebudou ochotni takto stravovat, pak jde o sebenaplňující proroctví. Například kouřící lékaři většinou nebudou přemlouvat pacienty k odvykání kouření, leniví lékaři zase pravděpodobně nebudou lidem tak často doporučovat dostatek pohybu, případně konzumaci ovoce a zeleniny. Potřebujeme, aby nám šli lékaři příkladem. To výrazně zvyšuje naši důvěryhodnost a efektivitu našich rad. Pryč jsou dny, kdy lékaři měli takovou autoritu, že před pacientem mohli klidně kouřit a nechat si padat popel na svou umaštěnou vestu, a i přesto všechno pacienti jejich rady vyslechli, řídili se jimi a změnili své chování.  Jeden z důvodů, proč strava založená na rostlinných potravinách může ušetřit miliony životů, je to, že nejvýznamnějším rizikovým faktorem předčasného úmrtí je vysoký krevní tlak. Kvůli tomu je ročně zmařeno devět milionů lidských životů. Ve Spojených státech amerických zabíjí více než tisíc lidí každý den. To je 400 000 mrtvých Američanů ročně. Vysoký krevní tlak postihuje téměř 78 milionů Američanů. Týká se to každého třetího z nás. S přibývajícím věkem krevní tlak stoupá stále výše a výše a po dovršení 60 let představuje problém týkající se více než poloviny lidí.  Jestliže v pokročilejším věku postihuje většinu z nás, možná to není tolik nemoc, jako spíše přirozený a nevyhnutelný důsledek stárnutí? Ne. Už skoro sto let víme, že vysoký krevní tlak není nevyhnutelným.  Vědci měřili krevní tlak tisíce lidí ve venkovských oblastech Keni. Jídelníček těchto lidí byl založen hlavně na celistvých rostlinných potravinách. Celozrnné obiloviny, luštěniny, zelenina, ovoce a tmavě zelená listová zelenina. Asi do 40 let je krevní tlak afrických venkovanů přibližně stejný jako u Evropanů a Američanů, okolo 120 na 80. Se stoupajícím věkem však obyvatelům západních zemí začne stoupat tlak natolik, že ve věku 60 let má průměrný člověk příliš vysoký tlak, vyšší než 140 na 90. A co ti, kteří se stravují rostlinně? Jejich krevní tlak se věkem zlepšuje. Nejen, že se u nich nevyvinula hypertenze, jejich krevní tlak se dokonce zlepšil.  Nicméně ty hodnoty 140 na 90 jsou spíše nahodilé. Studie o cholesterolu nám říkají, že čím nižší hladinu máme, tím lépe; nic nad 3,8 mmol/l už není bezpečné. To stejné jsme zjistili i v případě krevního tlaku, studie naznačující, že „méně je lépe“, lze považovat za ideální přístup ke snižování krevního tlaku. Dokonce i lidé, kteří začínají s krevním tlakem nižším než 120 na 80, mohou evidentně těžit z dalšího snížení krevního tlaku. Takže ideální hodnoty krevního tlaku, takové, jejichž snižování nám již nic dalšího nepřinese, jsou ve skutečnosti zhruba 110 na 70.  Je vůbec možné snížit krevní tlak takto nízko? Nejen, že je to možné, pro lidi konzumující dostatečně zdravou stravu je to i normální. Za dva roky bylo do venkovské nemocnice v Keni přijato 1 800 pacientů. Kolik z nich mělo problém s vysokým krevním tlakem? Nikdo. To je skvělé, to určitě museli mít jen minimum případů srdečního onemocnění. Ve skutečnosti se tam nevyskytl ani jediný případ. Tamní obyvatelé neměli jen nízké riziko, měli dokonce nulové riziko. Ani jeden případ aterosklerózy, našeho největšího zabijáka, tam nenašli. To stejné ve venkovských oblastech Číny. Tamní obyvatelé měli celý život jen 110 na 70. Vezměte také na vědomí, že obyvatelé Afriky a Číny mají velmi odlišné jídelníčky. Co však mají společného? Že každodenně konzumují především rostlinné pokrmy a maso jedí jen při zvláštních příležitostech.  Proč se vlastně domníváme, že je to právě strava s rostlinným základem, která je chrání? Protože v západním světě jsou jedinými lidmi, jak poukázala American Heart Association, kterým se skutečně daří udržovat takto nízký krevní tlak, striktní vegetariáni. Ti mívají hodnoty okolo 110 na 65.  Doporučuje tedy American Heart Association lidem dodržovat přísně vegetariánskou stravu? Ne, doporučují jim takzvanou DASH stravu. DASH strava bývá popisována jako lakto-vegetariánská strava, ale není. Zdůrazňuje důležitost konzumace ovoce, zeleniny a nízkotučných mléčných výrobků, maso však doporučuje jen omezit. Proč není rovnou vegetariánská? Vždyť přece víme už desítky let, že potraviny živočišného původu mají významnou spojitost s vzestupem krevního tlaku. Je možné vybrat si skupinu vegetariánů, zaplatit jim tolik, aby byli ochotni jíst maso, a pak být svědkem toho, jak jim začne stoupat krevní tlak. Když DASH strava vznikala, byli prostě jen nedostatečně informováni o tomto důležitém výzkumu provedeném Frankem Sacksem z Harvardu? Ne, oni o tom věděli. Předseda Design Committee, který přišel s dietou DASH, byl právě Frank Sacks.  Podívejte, strava DASH byla navržena výslovně za účelem dosažení stejného příznivého účinku na snižování krevního tlaku, ale zároveň má zahrnovat dostatek živočišných potravin na to, aby pro širokou veřejnost představovala schůdné řešení. Sacks totiž ve skutečnosti zjistil, že čím více mléčných výrobků vegetariáni jedí, tím vyšší mají krevní tlak. Musíme však myslet na to, aby byla nová strava pro lidi přijatelná.  Nedávná metaanalýza zjistila, že vegetariánská strava je dobrá, ale striktně rostlinná strava může být ještě lepší. Vegetariánská strava obecně poskytuje ochranu před kardiovaskulárními chorobami, některými druhy rakoviny a předčasným úmrtím, ovšem zcela rostlinná strava nabízí navíc ochranu před obezitou, hypertenzí, cukrovkou 2. typu a úmrtím na srdeční nemoc. Na základě studie 89 000 Kaliforňanů se zdá, že lidé konzumující bezmasou stravu snižují své riziko vysokého krevního tlaku na polovinu. Ovšem ti, kteří kromě masa vynechávají i vejce a mléčné výrobky, snižují riziko o 75 %.  Pokud i přes velmi zdravou, celistvou rostlinnou stravu máte krevní tlak vyšší než 110 na 70, může vám posloužit několik konkrétních rostlin, u kterých byla zjištěna dodatečná ochrana proti vysokému krevnímu tlaku. Randomizovaná a placebem kontrolovaná studie zjistila, že 1 šálek ibiškového čaje s každým jídlem výrazně snižuje krevní tlak. Ibišek byl dokonce testován přímo proti nejpoužívanějšímu léku na snižování tlaku zvanému captropril. Dva šálky ibiškového čaje každé ráno byly stejně účinné jako lék.  Další randomizovaná a placebem kontrolovaná studie zjistila, že několik polévkových lžic lněných semínek denně dokáže vzbudit jeden z nejsilnějších antihypertenzivních účinků, jakých kdy bylo pomocí zásahu do stravy dosaženo. Účinek to byl dvakrát až třikrát silnější než zavedení vytrvalostního pohybového režimu. Rozhodně nám však nic nebrání dělat obojí. (Odkašlání, diváci se smějí.) Červené víno může být taktéž nápomocné, ale jen po odstranění alkoholu. Je mi líto. (Smích.) Syrová nebo vařená zelenina? Obojí je dobré, ačkoliv syrová může účinkovat o něco lépe. Vypadá to, že kiwi neúčinkovalo vůbec, nepomohlo ani to, že studie byla zveřejněna společností mající co do činění právě s kiwi. Možná se měli inspirovat u marketingové rady producentů rozinek (California Raisin Marketing Board), která přišla s touto studií ukazující, že rozinky dokáží snížit krevní tlak. Jenže jen zdánlivě, a to při porovnání s laskominami, jako jsou různé sušenky a sýrové krekry. (Smích.) Stejně jako velké farmaceutické firmy, i tam věděli, jak správně vybrat kontrolní skupinu.  Další na seznamu nejobávanějších nemocí je cukrovka a ztráta zraku. Tyto dvě věci spolu souvisejí, jelikož cukrovka je nejčastější příčinou slepoty, jíž se dá předejít. A to ve středním věku. Dokonce i při intenzivní léčbě cukrovky, tři a více injekcí inzulínu denně, nebo se zavedeným implantátem vylučujícím inzulín, je to nejlepší, co můžeme nabídnout, zpravidla jen zpomalení postupu vaší nemoci. S pomocí moderní medicíny dokážeme jen zpomalit rozvoj slepoty.  Nicméně již před půl stoletím dr. Kempner z Duke University dokázal, že ji můžeme zvrátit velmi přísnou rostlinnou dietou složenou především z rýže a ovoce. Dokázal to u 44 různých pacientů s diabetickou retinopatií. V 30 % případů se stav jejich očí zlepšil, z tohoto stavu na tento stav. To se normálně neděje. Diabetická retinopatie byla považována za známku nevratného poškození oka. Co to znamená v reálném životě? Tito lidé se dostali ze stavu, kdy už nepřečetli ani nadpisy, do stavu, kdy viděli úplně normálně.  Jak léčíme diabetickou retinopatii v současnosti? Pomocí steroidů a jiných léků vstřikovaných přímo do oční bulvy. A když to nefunguje, vždy je tu panretinální laserová fotokoagulace. Při tomto zákroku lékaři laserem vytvoří popáleniny skoro po celé ploše sítnice. Lékaři vám doslova popálí zadní část vaší oční bulvy. Proč by něco takového dělali? Domnívají se, že pokud zničíme většinu plochy sítnice, ten malý zbývající kousek bude lépe zásobován krví. Když vidím něco takového a porovnám to s Kempnerovou prací, nemohu si pomoci, ale přijde mi, že směřujeme špatným směrem.  „Věřili byste, že před padesáti lety lékaři prováděli chirurgický zákrok, při kterém popálili většinu sítnice? Naštěstí dnes už máme k dispozici výživové intervence, které samotné stačí k tomu, že můžeme slepotu někdy i zvrátit.“ Místo, aby se lékařské odvětví poučilo, zdá se, že na to spíše zapomnělo.  Ale nejúčinnější způsob, jak se vyhnout komplikacím cukrovky, je zbavit se cukrovky samotné. Toho lze často dosáhnout jen s pomocí dostatečně zdravé stravy. Rostlinná strava porazila stravu běžně doporučovanou American Diabetes Association v randomizované kontrolované klinické studii. Nebylo zapotřebí zmenšovat porce, ani počítat kalorie nebo sacharidy.  Odborný posudek ze všech těchto studií zjistil, že lidé konzumující rostlinnou stravu pocítili výraznější zlepšení než lidé konzumující stravu, která zahrnuje i živočišné potraviny. To však není nic nového, úspěšná léčba cukrovky 2. typu pomocí rostlinné stravy byla praktikována již ve třicátých letech minulého století. Tehdy se ukázalo, že strava založená především na zelenině, ovoci, celozrnných obilovinách a luštěninách je účinnější v potírání cukrovky než jakákoliv jiná strava. Randomizovaná kontrolovaná studie: po pěti letech v kontrolní skupině nedošlo k žádné velké změně, ale ve skupině na rostlinné stravě se potřeba inzulínu snížila na polovinu, přičemž čtvrtina pacientů jej mohla zcela přestat užívat. Jednalo se však o nízkokalorickou stravu. Možná se tedy jejich cukrovka zlepšila jen proto, že zhubnuli.  Abychom tuto možnost vyloučili, potřebovali bychom studii, ve které by lidem předepsali zdravou stravu, ale nutili je jíst takové množství jídla, že by si skutečně udrželi svou aktuální váhu. Pak bychom zjistili, jestli má rostlinná strava i přínosy, které přesahují přínosy úbytku váhy. Sice jsme si na to museli počkat dalších 44 let, ale tady ta studie konečně je.  Účastníci byli denně váženi, a jestliže náhodou začali hubnout, bylo jim přikázáno jíst více. Jídla bylo tolik, že někteří účastníci měli dokonce problém všechno sníst. Nakonec si však zvykli, takže k žádným znatelným váhovým výkyvům nedošlo. A to přitom nejedli maso, vejce, mléčné výrobky ani žádné nezdravé pochutiny. Účinkovala tedy rostlinná strava i přesto, že nedošlo k úbytku na váze?  Zde jsou původní a výsledné požadavky na dávky inzulínu u 20 lidí, kteří tento jídelníček dodržovali. Jedná se tedy o počet jednotek inzulínu, který si museli píchat před a poté, co jedli nějaký čas jinak. Celkově se počet potřebných dávek snížil o 60 %, přičemž polovina účastníků byla schopna s užíváním inzulínu zcela přestat, aniž by museli zhubnout. Jak dlouho to trvalo? Trvala ta studie 5 let jako ta minulá? Ne, jenom 16 dní. (Potlesk.) Řeč je tady o diabeticích, z nichž někteří měli cukrovku třeba i 20 let. Našli se i lidé, kteří si museli denně píchat 20 jednotek inzulínu. A poté, jen o 13 dní později, byli schopni inzulín zcela vysadit. Stačily k tomu necelé dva týdny na rostlinné stravě. Cukrovku měli 20 let a pak stačily jen dva týdny a lidé mohli vysadit všechen inzulín.  Tady je pacient číslo 15. Na běžné stravě musel užívat 32 jednotek inzulínu, o 18 dní později ani jednu. Hladina cukru v krvi byla nižší, přestože už těch 32 jednotek inzulínu neužíval. Tomu říkám síla rostlin. A jako bonus se jim výrazně snížily hladiny cholesterolu, za 16 dní se dostali pod 3,8 mmol/l.  Tak jako mírné úpravy jídelníčku mohou vést jen k mírně úpravě cholesterolu, tak i žádání pacientů o provedení mírných úprav stravy povede jen k obdobně mírným výsledkům, což je jeden z důvodů, proč stejně nakonec musejí užívat léky, injekce nebo obojí. „Všeho s mírou“ je pravdivější pořekadlo, než si lidé uvědomují. Mírné změny ve stravě mohou vést třeba k mírné slepotě nebo mírnému selhání ledvin a mírným amputacím – třeba jen pár prstů. Všeho s mírou zkrátka nemusí být ve všech případech dobrý přístup.  Čím více budeme my, jako lékaři, od svých pacientů žádat, tím více nejspíše i dostaneme. Říká se, že bychom měli „mířit až ke hvězdám“ a zde to evidentně platí. Může to být účinnější než omezovat pacienty na provádění malých krůčků, které sice mohou znít dosažitelněji, ale nemusí být postačující k zastavení nemoci.  Jedinou věcí ještě lepší než vyléčení cukrovky je nemuset se s ní potýkat vůbec. Znáte studii, která uvádí, že jídelníček bohatý na maso, vejce a mléčné výrobky by mohl být pro zdraví stejně škodlivý jako kouření. Podle ní mají lidé pod 65 let, kteří jedí hodně živočišných bílkovin, asi čtyřikrát větší riziko úmrtí na rakovinu a cukrovku. Pokud se však podíváte na samotnou studii, zjistíte, že to vlastně není pravda. Ti, kteří jedli mnoho živočišných bílkovin, neměli jen čtyřikrát větší riziko úmrtí na cukrovku, měli rovnou 73x větší riziko úmrtí na cukrovku. Se stoupajícím podílem rostlinných potravin dochází také k odpovídajícímu poklesu výskytu cukrovky. Mezi konzumenty výhradně rostlinné stravy je výskyt cukrovky o 78 % nižší. Ochranný účinek stoupá společně s tím, jak člověk ubírá množství masa z jídelníčku. Dostává se z denní konzumace masa přes méně než denní konzumaci nebo pouze ryby, až po jídelníček zcela bez masa, vajec a mléka. Podobný vzorec byl nalezen také u nejčastější příčiny ztráty zraku u starších lidí, což je šedý zákal (katarakta).  Jakékoliv kroky, jež dokážeme realizovat směrem ke zdravé stravě, mohou přinést další přínosy. Ale proč to tak vůbec funguje? Proč je vysoká celková spotřeba masa spojena se zvýšeným rizikem cukrovky, zvláště pak spotřeba zpracovaného masa a hlavně drůbežího?  V masa najdeme celou řadu možných viníků. Ano, může to být živočišná bílkovina, ale možná je to živočišný tuk. Možná je to cholesterol, možná je to železo, které způsobuje tvorbu volných radikálů, jež mohou vyvolat zánět. Konečné produkty pokročilé glykace (zkratka AGE) představují další problém. Podporují oxidační stres a zánět. Potravinářské analýzy ukazují, že největší množství těchto tzv. glykotoxinů se nachází v mase. Tady je seznam 15 potravin nejvíce kontaminovaných glykotoxiny. Jde o různé výrobky, ale původ masa je následující: kuřecí, vepřové, vepřové, kuřecí, kuřecí, hovězí, kuřecí, kuřecí, hovězí, kuřecí, krůtí, kuřecí, rybí, hovězí a... McNuggets – nevím, jestli lze medailonky z McDonald's vůbec nazývat kuřecím masem. Nicméně i jiné potraviny živočišného původu v sobě také mohou skrývat tyto chemikálie podporující oxidaci v těle.  V této studii podávali diabetikům potraviny velmi bohaté na glykotoxiny: kuře, ryby a vejce. Jejich ukazatele zánětu v těle v reakci na to prudce stouply; patří mezi ně třeba faktor nádorové nekrózy a C-reaktivní protein. Takže u diabetiků mohou AGE ze stravy podporovat nárůst hladin zánětlivých ukazatelů a způsobit poškození tkání. Dobrou zprávou je, že pokud omezíme příslušné typy potravin, můžeme potlačit zánětlivé účinky své stravy.  Glykotoxiny mohou být tak trochu chybějícím dílkem do skládačky o zvýšené konzumaci živočišného tuku a masa a následného rozvoje cukrovky 2. typu. Svou roli hrají také ve vzniku Alzheimerovy choroby, poslední nemoci na našem seznamu nejobávanějších onemocnění.  AGE přijaté ze stravy evidentně představují důležitý rizikový faktor pro vznik Alzheimerovy choroby. Když změříte hladiny glykotoxinů v moči u starších lidí, ti s nejvyššími hladinami jsou ti, kteří budou trpět největším kognitivním úpadkem během následujících devíti let. A to stejné platí pro scvrkávání hmoty mozku. Tento jev se nazývá cerebrální atrofie. To vše nám pomáhá vysvětlit, proč mají lidé konzumující nejvíce masa až třikrát větší riziko vzniku demence než dlouhodobí vegetariáni. Z toho plyne, že ta stejná strava, která může pomoci předejít dalším z obávaných nemocí, tedy rakovině, infarktům, artritidě, mrtvicím, vysokému krevnímu tlaku, cukrovce a slepotě, může pomoci zabránit i ztrátě mozkové hmoty a také rozvoji Alzheimerovy choroby.  Mám tu ještě jednu nemoc, která není na seznamu, ALS – Lou Gehrigova choroba. Ta postihuje zdravé lidi středního věku zdánlivě náhodně a nechává jen malou naději na vyléčení a přežití. I když mentální schopnosti zůstávají nedotčené, ALS lidi paralyzuje. Většina pacientů zemře během tří let, když už nemohou dýchat nebo polykat. V každém okamžiku bojuje 30 000 Američanů s touto nemocí o život. Každý z nás je vystaven pravděpodobnosti asi 1:400, že onemocní. A zdá se, že je na vzestupu po celém světě. Co nemoc způsobuje?  V našich řekách, jezerech a oceánech žijí modro-zelené řasy, které vytvářejí neurotoxin. Neurotoxin se následně dostává do mořských plodů, jež jsou dnes silným kandidátem, nebo přinejmenším hlavním přispěvatelem, ke vzniku ALS a možná i Alzheimerovy choroby a Parkinsonovy choroby. Výzkumníci z Miami našli neurotoxin zvaný BMAA v mozcích lidí žijících na Floridě zesnulých kvůli nezděděné Alzheimerově chorobě a ALS. Ve 49 z 50 vzorků pacientů s těmito nemocemi byly nalezeny vysoké hladiny. Ke stejnému objevu došlo také v severozápadní oblasti USA, kde byl toxin zjištěn také v mozcích lidí umírajících na Parkinsonovu chorobu. Podle našich poznatků lze najít vyšší množství tohoto neurotoxinu ve vlasech žijících pacientů s Lou Gehrigovou chorobou (ALS) než u lidí v kontrolní skupině.  Znamená to, že se neurotoxin nachází v mořských plodech původem z Floridy? Ano, najdeme jej v tělech sladkovodních i mořských ryb a různých druzích škeblí, ústřic a dalších živočichů. Raději je měli pustit zpátky do zálivu. A tento problém se netýká jen Floridy. Na východním pobřeží USA i na Středozápadě USA se s tím také potýkají. To by mohlo vysvětlit ohraničený výskyt ALS kolem jezer v New Hampshire, neurotoxiny v rybách ve Wisconsinu a také v modrých krabech z Chesapeake, v okolí mého bydliště. Problém mají také konzumenti mořských plodů a ryb ve Francii nebo v oblasti okolo sladkovodních jezer ve Finsku a také v okolí Baltského moře.  Neurotoxiny se lehce nastřádají zejména v tělech ryb, mušlí a ústřic. Existuje obecná shoda, že jsou tyto škodlivé vodní květy celosvětově na vzestupu; částečně kvůli industrializaci zemědělství. Lidé tak přicházejí do styku s neurotoxinem stále častěji a doplácejí na to možným zvýšením rizika těchto hrozivých neurodegenerativních onemocnění.  Se značnými a stále přibývajícími důkazy o tom, že neurotoxin hraje roli v nástupu a dalším rozvoji neurodegenerativních onemocnění, se pro nás nejdůležitější otázkou stává: „Jaký typ aktivity BMAA vykazuje?“ Ne, to není ta správná otázka. Nejdůležitější otázkou přece je: jak můžeme snížit vystavení tomuto toxinu? Víme, že přítomnost tohoto neurotoxinu ve vodních potravinových řetězcích může být významným rizikem pro lidské zdraví, takže dokud toho nebudeme vědět více, může být rozumné snížit riziko tím, že omezíme příjem BMAA ze stravy.  Nutno říci, že neurotoxiny najdeme také v mléčných výrobcích, čímž by se mohla vysvětlit vazba mezi konzumací mléka a Parkinsonovou chorobou. V mléku i mozcích pacientů s Parkinsonovou chorobu najdeme velké množství reziduí organochlorních pesticidů a dalších znečišťujících látek, jako je třeba tetrahydroizochinilin. To je dokonce ta stejná látka, jakou vědci používají k vyvolání tohoto onemocnění u primátů. Nachází se ve všech mléčných výrobcích, ale nejvíce v sýrech. Možná by mléčný průmysl mohl začít provádět rozbory mléka. Hodně štěstí.  Vždycky lze mléko ze stravy vyřadit, ale co se stane se zdravím našich kostí? To je jen taková marketingová lest. Pokud se podíváte na vědecké důkazy, mléko podle všeho nechrání proti zlomenině kyčle, nepomůže jeho konzumace v dospělosti ani během dospívání. Dá se říci, že mléko bylo spojeno spíše s hraničním nárůstem rizika zlomenin u mužů. To by mohlo posloužit k částečnému vysvětlení dlouhodobé záhady, proč se zlomeniny kyčlí vyskytují v největší míře mezi populacemi s nejvyšší spotřebou mléka.  Tato záhada potrápila švédský tým výzkumníku, byli zmateni, protože studie stále znovu a znovu ukazovaly tendenci k vyššímu riziku zlomenin u lidí s vyšším příjmem mléka. Existuje vzácná vrozená vada nazývaná galaktosémie, což je stav, kdy se děti narodí bez enzymů potřebných k detoxikaci galaktózy z mléka. V důsledku mají zvýšené hladiny galaktózy v krvi. Vede to ke ztrátě kostní hmoty. Vědce proto napadlo, že možná ani u lidí bez této vady detoxikace galaktózy neprobíhá úplně ideálně. Možná pro naše kosti není tak dobré konzumovat denně tolik galaktózy. A galaktóza neškodí jenom kostem. Je to látka, kterou vědci používají k vyvolání předčasného stárnutí u laboratorních zvířat. Vpraví do nich trochu galaktózy a zkrátí jim tím délku života, zvýší oxidativní stres, vyvolají zánět a nastartují degeneraci mozku. Množství galaktózy přitom odpovídá tomu, jaké bychom vypili ve dvou sklenicích mléka. Samozřejmě, že lidé nejsou potkani, ale vzhledem k velkému množství galaktózy v mléku je doporučení zvýšit příjem mléka za cílem zlepšit prevenci zlomenin poněkud rozporuplným krokem.  Věci se proto rozhodli otestovat teorii a prozkoumali spojitost mezi příjmem mléka, úmrtností a rizikem zlomenin. Celých 100 000 mužů a žen bylo sledováno až po dobu dvaceti let. Ženy konzumující nejvíce mléka měly vyšší úmrtnost, více srdečního onemocnění a výrazně více rakoviny, přičemž riziko se zvyšovalo s každou vypitou sklenicí mléka. Tři sklenice denně byly spojeny s téměř dvojnásobným rizikem úmrtí. A měly také výrazně více zlomenin různých kostí, včetně kyčlí. Více mléka, více zlomenin. Muži konzumující mléko měli také vyšší úmrtnost. Z nějakého důvodu tyto informace v reklamách na mléčné výrobky nikdy nezazní.  Co to pro nás znamená? Co všechny zmíněné nemoci pojí? Pokud se podíváte na čtyři hlavní systémy hodnocení kvality stravy, u kterých dosažení vysokého počtu bodů znamená prodloužení života, méně srdečního onemocnění a méně rakoviny, tak u nich najdete společné čtyři věci. Co se za těmi čtyřmi věcmi skrývá? Větší spotřeba ovoce, zeleniny, celozrnných obilovin a ořechů s luštěninami. Všechny čtyři systémy sdílejí stejný základ: stravu bohatou na rostliny. Opačný styl stravování, tedy západní strava, znamená vyšší riziko. Musíme se tedy snažit o optimalizaci potravinářského prostředí, aby podporovalo nákup obilovin, zeleniny, ovoce a rostlinných zdrojů bílkovin. Když se tedy podíváme na logické závěry indexu kvality stravování, nejvíce rostlinná strava vychází jako ta nejzdravější.  Nemusí však nutně jít jen o „všechno nebo nic“. Nyní už máme k dispozici důkazy, že jednoduché zvýšení konzumace rostlinných potravin a snížení konzumace živočišných potravin skutečně nabízí větší naději na prožití dlouhého života. A to opravdu potřebujeme. Pokud jde o délku života, USA jsou až na 27. místě z 34 předních demokratických států s volným trhem. Lidé ve Slovinsku žijí o rok déle než občané Spojených států amerických. Proč? Většině úmrtí ve Spojených státech je možné předejít úpravou stravování. Podle nejdůkladnější dosud zveřejněné analýzy rizikových faktorů je nejčastější příčinou úmrtí a zdravotního postižení v USA naše strava. Kouření tabáku je až na druhém místě. Kouření nyní zabíjí zhruba půl milionu Američanů každý rok, zatímco strava u nás nyní zabíjí o stovky tisíc lidí více.  Dovolte mi přednášku zakončit takovým myšlenkovým experimentem. Představte si, že jste kuřák žijící v padesátých letech minulého století. Průměrná spotřeba cigaret na osobu za rok tehdy činila 4000 kusů. Přemýšlejte o tom. Průměrný Američan vykouřil půl krabičky denně. Média nám říkala, ať kouříme. Dokonce i známí sportovci s tím souhlasili. I Santa Klausovi na vašem zdraví natolik záleželo, že si přál, abyste kouřili. Pokud chcete zůstat v kondici a mít štíhlou postavu, rozhodně kuřte a jezte párky v rohlíku. Nezapomeňte také jíst hodně cukru, abyste zůstali štíhlí a šik, z cukru se netloustne tolik jako z jablka. To jako vážně? Ale no tak, nechte toho. (Smích.) Nicméně jablka evokují dobrotu a čerstvost, jak se píše v jedné interní zprávě tabákového průmyslu, což přináší mnoho marketingových příležitostí pro zacílení cigaret na mládež. To je nestoudné! Kromě toho, že zůstanete fit, štíhlí a uklidníte hrdlo, vám to ještě pomůže s trávením, takže kuřte. Cigaretám Philip Morris sice není připisována žádná léčebná síla, ale prevence je ještě lepší než léčba. Takže raději neriskujte a kuřte.  Stejně jako jídlo, i kouření bylo rodinnou záležitostí. Mámo, ty Malborky ti jistě chutnají. To si piš, že jo! Jen jedna otázka, mami. Můžeš si vůbec dovolit netěšit se z Malborek, nekouřit je? V padesátých letech vám samy vaše děti podávaly cigarety. Dokonce i váš pes vám podával cigarety. Foukněte jí kouř do tváře a bude vás následovat kamkoliv. Koneckonců, jsou tak zaoblené... Aha, ještě tato reklama. Žádná žena nikdy neodmítne Winchestera. Jsou tak kulaté, tak plné! (Smích.) Koneckonců, i John Wayne je kouřil – do té doby, než dostal rakovinu plic a zemřel. Dokonce i pravěcí lidé kouřili (v kresleném seriálu).  Podívejte, tohle všechno neznamená, že už tehdy nedocházelo v lékařské profesi k neshodám v diskuzi o cigaretách. Ano, někteří lékaři kouřili Camel, ale jiní měli radši Lucky. Shoda tedy mezi nimi nepanovala. Vynikající lékaři, vysoké a nestranné lékařské autority, volají po Phillip Morris. Ani odborníci se nedokázali shodnout, která cigareta je pro váš krk ta nejlepší. Lepší tedy bude držet se toho, co říká věda, viďte? Větší počet vědců kouří tuto značku. Neměla by to být žádná raketová věda, nicméně i vědci pracující na vývoji raket měli svou oblíbenou značku. Takovou, která je pro muže, kteří na sebe dbají. A co říká vláda? Kuřte cigarety Lucky. Kdo by taky nechtěl dopřát svému krku dovolenou? Ani jeden případ podráždění hrdla. Jak by mohl být váš nos a krk nepříznivě ovlivněn kouřením, když cigarety jsou stejně čisté jako voda, kterou pijete? A dokonce i v případě, že byste měli podrážděný krk, je tu řešení, váš lékař vám může předepsat cigarety. A to prosím psali v časopise Journal od American Medical Association (časopis Americké lékařské asociace). Koneckonců, říkat pacientům „nekuřte“ se nesetkává s pozitivním ohlasem.  To mi připomíná nedávný dotazník pro lékaře, jehož výsledky nám prozradily, že nejčastějším důvodem, proč dnes lékaři nepředepisují stravu prospěšnou pro srdce, je pocit, že by se pacienti nezvládli vzdát všech svých oblíbených nezdravých jídel. Ostatně, firma Phillip Morris nám připomněla, že chceme, aby naši pacienti byli šťastní. Provádět razantní úpravy stravovacích návyků by mohlo pacientům ublížit. Jste přece lékař; nechcete svým pacientům ubližovat.  Tabákový průmysl poskytl těmto lékařským časopisům spoustu peněz ke spuštění reklam, jako jsou tyto. Avšak nedělejme si starosti. Phillip Morris tvrdí, že jejich prohlášení pocházejí z naprosto spolehlivých zdrojů. Základ mají ve studiích provedených uznávanými orgány a zveřejněnými ve významných lékařských časopisech. Dokonce byli tak hodní a nabídli lékařům zdarma krabičky s cigaretami, aby si je mohli sami vyzkoušet. Takže se uvidíme na příští konferenci American Medical Association v kuřáckém salonku. A co k tomu řekla American Medical Association?  Tak jako většina ostatních lékařských časopisů i oni přijímali reklamy na tabák. Oficiální redakční rada uvedla, že se ještě nesetkali s pitvou, při které by objevili byť jen jedinou lézi připsatelnou cigaretám Marlboro. Takže klasická medicína lidem říkala, že umírněné kouření může být prospěšné. Když to říká sama American Medical Association, kam jinam byste se ještě mohli obrátit, kdybyste chtěli znát fakta? Jaké nové poznatky má moderní věda? „Byla příliš unavená, aby se bavila, a pak si zakouřila Camelku.“ (Smích.)  Babe Ruth mluvil o lékařské vědě, která je založena na důkazech a je pravdivá. To bylo tehdy, když ještě mohl mluvit. Nakonec zemřel na rakovinu hrdla.  Nicméně některá vědecká fakta unikla. Důsledkem bylo snížení spotřeby cigaret na osobu a den z 11 na 10 kusů. Ti, které to vyděsilo, však vždy mohou sáhnout po cigaretě, která vás zbaví strachu z kouření. Anebo ještě lépe, vyberte si cigaretu, která vám ochrání zdraví nejlépe. Kdyby tehdy nějakým zázrakem existovaly webové stránky SmokingFacts.org, který by mohly lidem tuto vědu poskytovat přímou cestou, obejít finančně podplatitelné instituce, pak byste si byli vědomi existence studií, jako je tato.  Studie kalifornských adventistů z roku 1958, která ukázala, že nekuřáci mohou mít nejméně o 90 % méně rakoviny plic. A nebyla to dokonce ani první studie. Když byl známý chirurg Michael DeBakey dotazován, proč jeho studie zveřejněné v 30. letech spojující kouření s rakovinu plic byly ignorovány, musel lidem připomínat, jak to tehdy chodilo. Byli jsme společnost kuřáků. Kouřilo se ve filmech. Lékařská jednání byla zahalena velkým oblakem cigaretového kouře. Například i v kongresu probíhala diskuze o cigaretách a rakovině plic v místnostech plných kouře. To mě přivádí na myšlenku, co asi podávají ve snídaňových bufetech při setkání Dietary Guidelines Committee.  Slavný statistik jménem Ronald Fisher se postavil proti tomu, co nazýval propagandou mající za úkol přesvědčit veřejnost o škodlivosti kouření cigaret. Ve svém oboru přispěl nedocenitelným dílem, ale jeho analýza rakoviny plic a kouření byla chybná; nebyl ochoten prozkoumat naprosto všechny dostupné důkazy. Možná viděl zamlženě proto, že sám byl placeným konzultantem tabákového průmyslu, ale možná i proto, že on sám byl také kuřák. Část jeho odporu vůči nalezené spojitosti s rakovinou může být vysvětlena jeho vlastní láskou ke kouření.  To mě přivádí k nejoblíbenějším jídlům výživových výzkumníku dnešní dob. Vždy mi přijde paradoxní, když vegetariánští výzkumníci dají na vědomí, že jejich specifická strava může být možným konfliktem zájmu, zatímco naopak se to ani jednou nestalo. Ani jeden ze 70 000 vědeckých článků o mase vydaných v lékařské literatuře neobsahoval přiznání, že vzhledem k nevegetariánským návykům autorů může jít o střet zájmů. Jíst maso je totiž normální. Tak jako bylo tehdy normální kouřit cigarety.  Teď se vraťme k našemu myšlenkovému experimentu. Představte si, že žijete v padesátých letech a jste uvědomělý kuřák. Díky přístupu k vědeckým poznatkům si uvědomíte, že nejlepší bilance důkazů naznačuje, že vaše kuřáctví neprospívá vašemu zdraví. Takže, změníte své kuřácké návyky nebo si počkáte na další důkazy? Pokud budete čekat, dokud vám lékař nesdělí, mezi dvěma potáhnutími z cigarety, že máte přestat kouřit, může už být pozdě, v té době už můžete mít rakovinu.  Pokud budete čekat, až to příslušné autority oficiálně uznají, jako to udělal hlavní hygienik USA v případě cigaret až v následujícím desetiletí, tak už můžete být mrtví. Trvalo 25 let, než hlavní hygienik USA vydal svou zprávu. Bylo zapotřebí 7 000 studií a úmrtí nesčetných kuřáků, než byla v šedesátých letech konečně vydána první zpráva hlavního hygienika proti kouření. Člověk by čekal, že řekněme po 6 000 studiích by už mohli lidem dát na vědomí, že existuje nebezpečí. Průmysl byl zkrátka mocný.  Člověka napadá, kolik lidí asi v současnosti zbytečně trpí onemocněním ze špatné stravy? Možná jsme měli přestat kouřit už po 700. studii, jako je tato. Nicméně v situacích, kdy je v sázce tolik peněz a k tomu ještě zavedené návyky, je přítomnost odpůrců nevyhnutelná. Avšak vzhledem k závažnosti těchto chorob a celkovému množství důkazů bychom se zavedením preventivních opatření neměli dále čekat. Jako kuřák v padesátých letech jste měli na jedné straně celou společnost, vládu a lékařské povolání. I lékaři samotní vám říkali, abyste kouřili. Na druhé straně stála věda. Tedy v případě, že jste o existenci takových studií vůbec věděli.  Nyní se rychle přesuňme o 55 let dále. V Kalifornii vznikla nová studie o adventistech, která varuje Ameriku o rizicích něčeho dalšího, co možná vkládají do svých úst. A ta studie není jediná. Podle posledního odborného posudku nám celková bilance naznačuje, že úmrtnost ze všech příčin dohromady, mnohé z našich nejobávanějších nemocí: ischemická choroba srdeční, a cerebrovaskulární nemoci jako mrtvice, jsou mnohem vzácnější u lidí konzumujících bezmasou stravu. A toto je ještě navíc ke sníženému riziku rakoviny a cukrovky.  Takže místo člověka, který je kuřákem ve velmi kuřácké americké společnosti 50. let, si představte, že vy, nebo někdo známý, sdílíte dnešní americké stravovací návyky. Co uděláte? S přístupem k vědeckým poznatkům si uvědomíte, že nejlepší bilance důkazů naznačuje škodlivost vašich stravovacích návyků. Pokud budete čekat, až vám sám lékař, mezi sousty, řekne, abyste své stravování změnili, už pro vás může být příliš pozdě. Dokonce ani po vydání zprávy hlavního hygienika USA se lékařská komunita ke změnám moc neměla. American Medical Association se nechala slyšet, že odmítá podpořit zprávu vydanou hlavním hygienikem USA. Nepodpořili ji. Mohlo to být tím, že zrovna přijali 10 milionů dolarů od tabákového průmyslu? Hm.  Dobře, teď už víme, proč AMA táhne za stejný provaz s tabákovým průmyslem, ale proč nešířili pravdu jednotliví lékaři? Stejně jako dnes, i tehdy se objevilo pár ušlechtilých duší, které předběhly dobu a postavily se proti průmyslu zabíjejícím miliony lidí, ale proč jich nebylo ještě víc? Možná je to tím, že většina lékařů sama kouřila cigarety, tak jako většina lékařů dnes konzumuje potraviny, které přispívají k epidemií nemocí z nezdravé stravy.  S jakým mottem tehdy přišla AMA? „Všeho s mírou.“ Zní vám to povědomě? Rozsáhlé vědecké studie prý prokazují, že kouření s mírou je v pořádku.  Dnes používá potravinářský průmysl stejnou taktiku jako tabákový průmysl: poskytuje dezinformace a překrucuje vědu. Stejní nájemní vědci, kteří byli placeni za zlehčování rizik pasivního kouření a chemických látek, byli najati také Národním sdružením cukrářů (National Confectioners Association) ke zlehčování rizik konzumace cukrovinek. Takoví vědci byli najati také masným průmyslem ke zlehčování rizik masa. Spotřeba živočišných a zpracovaných potravin má po celém světe na svědomí nejméně 14 miliónů úmrtí. 14 milionů úmrtí. 14 milionů lidí umírá každý rok kvůli nezdravé stravě.  Toto není selhání moci jednotlivce, říká generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), to je selhání politické moci a její vůle troufnout si vyrazit proti mocnému průmyslu, který představuje respekt budící opozici. Jen málo vlád je ochotno upřednostňovat zdraví před takto velkými obchodními zájmy. Jak jsme se dozvěděli ze zkušenosti s tabákovým průmyslem, mocná společnost dokáže prodat veřejnosti takřka cokoliv. Jestli nás zkušenost s tabákovým průmyslem něco naučila, uvedl jeden okresní soudce, pak to, jak silnou motivací mohou být zisky, a to i tehdy, když jsou v sázce miliony životů a nevýslovné utrpení lidí.  Možná trvalo 25 let, než byla vydána zpráva hlavního hygienika USA, a ještě déle trvalo, než se změnil přístup klasické medicíny, ale v současnosti už skutečně nemáme reklamy, které by nabádaly lidi kouřit tabák, co srdce ráčí. Nyní máme třeba reklamy Center pro kontrolu nemocí (CDC) bojující proti kouření cigaret. Co se týče potravin, měli jsme reklamu, kde se maso představovalo jako ochrana zdraví, slanina byla považována za výživnou a lékaři předepisovali maso, případně limonády. „Děkujeme nebesům za Trix, ty nás učí správným návykům!“ (Reklama na cereálie.)  Nyní, stejně jako v 30., 40. a 50. letech minulého století, existují lidé, kteří jsou v popředí hnutí za záchranu našich životů a z reklam ukazujících, jak využít pozadí vepřů, dělají reklamy ukazující, co vepřové maso udělá s vaším pozadím. Lékařský výbor pro zodpovědnou medicínu (The Physician’s Committee for Responsible Medicine) má kampaň „Maso je nový tabák.“ Jak se doktor Barnard snažil přiblížit v úvodníku zveřejněném v časopise American Medical Association's Journal of Ethics, konzumace rostlinné stravy může být považována za ekvivalent zanechání kouření.  Kolik lidí však ještě musí zemřít, než CDC povzbudí lidi k tomu, aby nečekali se změnou jídelníčku směrem ke zdravé stravě až do doby, kdy budou muset na operaci srdce? Jak dlouho to bude trvat? Stejně jako nemusíme čekat, až naši lékaři přestanou kouřit, abychom přestali i my, tak nemusíte čekat, až váš doktor absolvuje dodatečný kurz výživy nebo pročistí svůj jídelníček, než sami začnete měnit své stravovací návyky.  Skupina prominentních lékařů píše, že to není vina vašeho lékaře. Ve vzdělávání lékařů v oblasti výživy jsou na všech úrovních vážné nedostatky. Nikdo nás to jako budoucí lékaře nenaučil. Přitom víme, že celistvá rostlinná strava je prokázaným způsobem, jak zvrátit našeho největšího zabijáka a ochránit nás před cukrovkou 2. typu i rakovinou. Takže jak tyto poznatky ovlivnily lékařské vzdělávání? Nijak.  Navzdory zanedbání výuky o výživě v lékařském vzdělávání považuje veřejnost lékaře nadále za důvěryhodné zdroje informací o stravě. Jenže pokud lékař neví, o čem mluví, může svými radami ve skutečnosti přispívat k rozšíření chorob souvisejících s výživou. Abychom zarazili příval chronických onemocnění, musejí se lékaři stát součástí řešení. Nemusíme však čekat, až se to skutečně stane. Pacienti nejsou odsouzení k čekání. Lékaři již nemají profesionální monopol na informace o zdraví. Došlo k demokratizaci znalostí. Dokud se systém nezmění, musíme proto převzít zodpovědnost za naše vlastní zdraví a zdraví naší rodiny. Nemůžeme čekat, až celá společnost dožene krok s vědou, protože je to otázka života a smrti.  V roce 2015 se dr. Kim Williams stal předsedou American College of Cardiology. Byl mu položen dotaz, proč následuje své vlastní rady a živí se rostlinným jídelníčkem. Řekl: „Nevadí mi představa smrti, jen nechci, abych umřel svou vlastní chybou.“ Děkuji vám.  Pokud jste zmeškali některou z mých loňských přednášek, mám je na DVD. To stejné platí pro rok předtím a rok ještě předtím. Měli jste se zúčastnit Summerfestu. Vydal jsem ještě dalších 25 DVD. Veškeré výtěžky z prodeje mých knih, DVD a přednášek posílám na charitu.  Když už jsme u toho, poznamenejte si do kalendáře datum 8. prosince, to totiž vychází má nová kniha: How Not to Die (Jak nezemřít). 8. prosince. Velice se na to těším. Je to nejen kompilace mé práce, ale veškerých vědeckých poznatků, kniha obsahuje tisíce citací i praktického průvodce. V knize s vámi projdu Denní dvanáctku, tedy věci, které se snažím zařadit i do své vlastní životosprávy. Dozvíte se, kolik listové zeleniny byste měli jíst, kolik luštěnin byste měli jíst, kolik času věnovat pohybu a kolik spánku. Pracoval jsem na tom více než rok. Nemůžu se dočkat, až si to všichni přečtete. Do té doby můžete čerpat z informací poskytovaných zdarma na NutritionFacts.org. Ještě jednou děkuji.  Jsme velmi poctěni, že jsme zde dnes mohli mít pana dr. Gregera jako hosta. Myslím, že na naší planetě není nikdo další, kdo by zvládl to, co děláte vy. Děkuji mnohokrát. Jsme poctěni, že se s námi každoročně dělíte o novinky z oblasti zdraví. Děkuji mnohokrát. Setkáme se ve studovně.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Recorded live at the University of Pittsburgh on July 11, 2015 thanks to NAVS and Aaron Wissner. Images thanks to Stanford Research into the Impact of Tobacco Advertising; Centers for Disease Control and Prevention; Steven Jackson, Leon Keller, and DES Daughter via Flickr; 18percentgrey, Rostislav Sedláček, and Anna Liebiedieva via 123rf; Nmajik, Gajda-13, and Brian Arthur via Wikimedia Commons; and OpenPics and Bambo via Pixabay.

Adventistické zdravotní studie / Afrika / Afroameričané / akné / alkohol / Alzheimerova choroba / Americká diabetologická společnost / Americká lékařská asociace / amoniak / amyotrofická laterální skleróza (ALS) / antioxidanty / artritida / bezpečnostní limity / bílkoviny / BMAA / C-reaktivní protein / Centra pro kontrolu a prevenci nemocí / červené víno / chirurgický zákrok / cholesterol / cholin / chronická onemocnění / cizrna / čočka / cukrovka / DASH dieta / délka života / demence / děti / diety / dopady průmyslové výroby / doplňky stravy / Dr. Dean Ornish / Dr. Frank Sacks / Dr. Neal Barnard / Dr. Walter Kempner / drůbež / energie / estrogeny / Evropa / Finsko / Framinghamská studie / galaktóza / glykotoxiny / hemové železo / hepatitida / hormony / hovězí maso / hubnutí / hypertenze / IGF-1 / inzulín / karcinogeny / kardiovaskulární onemocnění / konečné produkty pokročilé glykace (AGE) / kouření / krevní tlak / krůtí maso / kuřata / lahůdky / Lékařský výbor pro zodpovědnou medicínu / léky / listová zelenina / luštěniny / maso / McDonalds / medicína životního stylu / methionin / mléčné výrobky / mléko / mořské plody / mrtvice / nasycené tuky / neurotoxiny / nezdravé jídlo / nitrosaminy / nízkosacharidové diety / oleje / ořechy / osteoartritida / ovoce / oxidační stres / párek v rohlíku / Parkinsonova choroba / perzistentní organické polutanty / pohyb / prediabetes / průmyslové znečišťující látky / rafinované potraviny / rakovina / rakovina dělohy / rakovina plic / rakovina pochvy / rakovina prostaty / rakovina prsu / rakovina tlustého střeva / rakovina vaječníků / řasy / revmatoidní artritida / roční přehledy / rostlinná strava / ryby / rýžová dieta / šedý zákal / selhání ledvin / semena / senioři / sladkosti / slanina / snídaňové cereálie / spánek / srdeční onemocnění / standardní strava / stárnutí / steroidy / Středomořská strava / šunka / sušené ovoce / Světová zdravotnická organizace / sycené nápoje / sýry / tabák / těhotenství / tělesný tuk / úmrtnost / ústřice / vegani / vegetariáni / vejce / vepřové maso / víno / vláknina / vysoký krevní tlak / vzdělávání / zánět / zdravá játra / zdravá žena / zdravé kosti / zdravé tlusté střevo / zdravý mozek / zdravý zrak / zelenina / zelený hrášek / železo / živočišné bílkoviny / živočišné produkty / živočišné tuky / zlomeniny kostí / zrno