Krevní cukr, také známý jako krevní glukóza, je univerzálním palivem první volby pro buňky celého našeho těla. Náš mozek denně spálí asi 120 gramů cukru a je to jeho upřednostňované metabolické palivo. Naše tělo dokáže také rozložit bílkoviny a poskládat si glukózu samo. Většina glukózy však pochází z naší stravy v podobě cukrů a škrobů. Pokud přestaneme jíst sacharidy nebo přestaneme jíst zcela, tak většina našich buněk přejde na spalování tuků. Tuk má však potíže dostat se přes hematoencefalickou bariéru. Náš mozek přitom vyžaduje neustálý přísun velkého množství paliva. I když je to jen jeden orgán, spotřebuje až polovinu naší energetické potřeby. Bez paliva se mozek vypne, navždy. Pakliže má naše tělo vyrobit cukr od základů, musí na to denně rozložit zhruba 226 gramů bílkovin. To znamená, že bychom trávili sami sebe a do dvou týdnů zemřeli. Jenže lidé vydrží držet i několikaměsíční půst. Tato hádanka byla vyřešena v roce 1967. Výzkumníci z Harvardu se proslavili tím, že zavedli katetry do mozků obézních lidí, kteří v tu dobu dodržovali půst už více než měsíc. Výzkumníci v mozcích objevili ketony, které nahradily glukózu jako upřednostňované palivo pro mozek. Vaše játra dokáží přeměnit tuk na ketony, jež se dokáží dostat přes hematoencefalickou bariéru a zásobovat tak mozek energií v situacích, kdy se vám nedostává sacharidů. Změna paliva má na aktivitu mozku takový vliv, že se používá k léčbě epilepsie už od starověku. Předepisování půstu jakožto léčby epileptických záchvatů pochází už z dob Hippokrata. Podle Bible se zdá, že i Ježíš s půstem souhlasil. Do dnešního dne není jasné, proč má přepnutí pohonu z cukru na ketony jakožto primární zdroj paliva tak výrazný tlumící účinek na přehnanou aktivitu mozku. Jenže jak dlouho člověk dokáže držet půst? Vědec a lékař z Mayo Clinic v roce 1921 přišel s „ketogenní dietou“, která měla posloužit jako udržitelnější alternativa k půstu. Jde o dietu, která ze své podstaty obsahuje tak málo sacharidů, že dokáže napodobit stav, ve kterém se tělo nachází při půstu. Již při prvním testu této diety byla zaznamenána „pozoruhodná účinnost,“ která byla později potvrzena i v randomizovaných a kontrolovaných studiích. Ketogenní dieta začala ztrácet na oblíbenosti v roce 1938, v tu dobu byl totiž objeven nový lék proti epileptickým záchvatům, který se stal známým pod jménem Dilantin. Nicméně ketogenní dieta se dodnes používá jako třetí nebo čtvrtá linie léčby epilepsie u dětí, které nereagují na léčbu léčivy. Zvláštní je, že úspěch ketogenní diety proti dětské epilepsii zastánci „keto diety“ používají jako argument pro to, že je ketogenní strava přínosná pro všechny. Víte však, co dalšího někdy pomáhá se vzdornou formou epilepsie? Operace mozku. Neslýchám však nikoho v posilovně volat po tom, aby si všichni nechali rozřezat lebku a operovat mozek. Od kdy se léčebné terapie považují za součást zdravého životního stylu? Zásah do mozkové aktivity pomocí elektrošokové terapie může být nápomocný v některých případech závažné deprese. Takže… podejte mi taky elektrody, prosím. Nebo ne? Ketogenní diety jsou testovány také na schopnost zpomalit růst určitých typů nádorů mozku. I kdyby to fungovalo, tak víte, co dalšího může pomoci zpomalit růst rakoviny? Chemoterapie. Proč jít do keto, když můžete jít na chemo? Zastánci léčení rakoviny pomocí keto stravy jsou placeni firmami z oblasti tzv. „ketonní technologie,“ tyto firmy prodávají například vývar z kostí s příchutí slaného karamelu. Balení o hmotnosti 450 gramů vás přitom vyjde asi na 2 200 Kč. Nebo ty společnosti, které prodávají ketogenní pokrmy, píší o „mimořádných“ anekdotických reakcích u pár pacientů s rakovinou, ale konkrétnější důkazy nám zkrátka chybí. I teoretický základ může být sporný. Často se tvrdí, že „rakovina se živí cukrem.“ Jenže cukrem se živí všechny buňky. Obhajovat ketogenní dietu jako prostředek k léčbě rakoviny má tedy podobnou logiku jako bojkotovat kyslík, protože jej dýchal i Hitler. Rakovina se může živit také ketony. Bylo zjištěno, že ketony podporují růst rakoviny prsu a podněcují tvorbu metastáz v experimentálním modelu. Ketony růst nádoru více než zdvojnásobily. Někteří dokonce přišli s myšlenkou, že to může být důvod, proč rakovina prsu často metastázuje do jater. Játra jsou totiž místem, kde vzniká většina ketonů. Pokud nakapete ketony na buňky rakoviny prsu rostoucí v Petriho misce, dojde k vypnutí nebo zapnutí různých genů a vznikne mnohem agresivnější rakovina. Tato rakovina je pak spojena s mnohem nižším pětiletým přežitím pacientek s rakovinou prsu. Vědci dokonce zvažují výrobu léků blokujících ketony, aby tak zastavili další růst rakoviny zastavením tvorby ketonů v těle. Jen pomyslete, co by se tedy mohlo stát, kdyby pacienti dodržovali ketogenní dietu. Vysoký příjem živočišných tuků může zvýšit riziko úmrtí mezi přeživšími pacientkami s rakovinou prsu a teoreticky také hrát roli v samotném rozvoji rakoviny vyvoláním oxidačního stresu, narušením hormonální rovnováhy nebo vyvoláním zánětu. A riziko je zde i pro muže. Vědci objevili silnou spojitost mezi příjmem nasycených tuků a progresí rakoviny prostaty. Muži v horní třetině spotřeby tučných živočišných potravin mají asi trojnásobné riziko úmrtí na rakovinu prostaty. Nejde nutně o spotřebu tuku obecně, vědci nenašli souvislost s celkovým příjmem tuku ze stravy a úmrtím na rakovinu prsu, ovšem vysoký příjem nasyceného tuku může nepříznivě ovlivnit přežití rakoviny prsu. Může riziko úmrtí na rakovinu prsu zvýšit o 50 %. American Cancer Society a American Society of Clinical Oncology Breast Cancer Survivorship Care Guidelines ostatně mají důvod, proč pacientům s rakovinou prsu doporučují jídelníček, který je v podstatě opakem ketogenní stravy. „Strava bohatá na zeleninu, ovoce, celozrnné obiloviny a luštěniny (fazole, hrách, cizrnu, čočku) s minimem nasycených tuků.“ Dosud nemáme jedinou klinickou studii, která by prokázala měřitelný přínos ketogenní diety proti jakékoliv rakovině u člověka. V současnosti však probíhá asi desítka studií a vědci doufají, že keto strava pomůže alespoň s nějakými typy rakoviny. Nicméně ani v případě, že by se tak stalo, by to nebyl důvod, proč doporučovat ketogenní stravu obecné populaci. O nic více, než doporučovat všem lidem zajít si na ozařování, chirurgický zákrok nebo chemoterapii – jen tak preventivně.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Image credit: Ted Eytan via flickr. Image has been modified. Motion graphics by Avocado Video

bílkoviny / chemoterapie / chirurgický zákrok / cizrna / čočka / délka života / děti / diety / dlouhověkost / epilepsie / fazole / glukóza / Harvardova univerzita / hrách / hubnutí / ketodieta / ketony / krevní cukr / luštěniny / mozkové nádory / nasycené tuky / nízkosacharidové diety / ovoce / přežití karcinomu prsu / rakovina / rakovina prsu / tělesný tuk / tuky / úmrtnost / záchvaty / záření / zdravá žena / zdravý mozek / zelenina / živočišné bílkoviny / živočišné tuky / zrno