Kolik slunečního záření byste potřebovali, abyste se dostali na cílovou hladinu vitaminu D spojenou s nejnižší celkovou úmrtností? To záleží na několika věcech. Závisí to na našem věku, délce pobytu na slunci, denní době, dni v roce, zeměpisné šířce, barvě pleti, používání opalovacího krému a velikosti plochy těla, kterou slunci vystavujeme. Dokonce i v Bostonu však stačí 10-12 minut denně, ovšem na poledním letním slunci a bez opalovacího přípravku. Navíc musíte být mladý, světlý a nahý běloch. Pak však máte vystaráno! A taky trochu zrůžovíte. Všimněte si však, že pokud jste starší běloch, byť pobíhající po veřejném prostranství nahý, stačit vám to nebude. Jak doufám, začínáte si pomalu uvědomovat, jak těžké je sestavit doporučení ohledně dostatečné délky pobytu na slunci, které by platilo pro všechny. Navíc: „Nízký status vitamínu D byl nalezen navzdory hojnému slunečnímu svitu a nejlepším možným podmínkám také u mladých polonahých skateboardistů v Honolulu. Jsou to převážně běloši, kteří na slunci tráví v průměru 30 hodin týdně. Padesát jedna procent z nich přesto nedosáhlo ani na hladinu 30 ng/ml.“ Pokud to nedokáží oni, tak kdo jiný? A v dnešní době, i kdybychom byli albínem nudistou žijícím na rovníku, jak často se vůbec dostaneme ven v poledne, jestliže pracujeme v kanceláři? Takže pokud máme opravdu zájem dostat svou hladinu vitamínu D na úroveň, která je spojená s nejnižší úmrtností, a náš životní styl nebo zeměpisná poloha nám nedovolí dostatek pobytu na slunci, možná budeme muset sáhnout po doplňcích. Ono nepatrné množství přidávané do sójového mléka, kravského mléka, margarínu nebo hub k tomu jednoduše nebude stačit.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Image thanks to Tony Alter / Flickr

délka života / dlouhověkost / doplněk vitamínu D / doplňky stravy / sluneční světlo / úmrtnost / výživová doporučení