V devadesátých letech dvě mezinárodní studie objevily spojitost mezi rakovinou prsu a příjmem smaženého a v troubě grilovaného masa ve Finsku a v Uruguayi. V roce 2000 výzkumníci v Iowě určili pravděpodobného viníka: heterocyklický amin, jehož zkrácený název zní PhIP. Heterocyklické aminy jsou „třídou všudypřítomných mutagenů nacházejících se v tepelně upraveném mase, drůbeži a rybách i v (cigaretovém) kouři.“ Tento účinek byl potvrzen v Long Islandu a zároveň rozšířen také na maso rychle i pomalu (barbecue) grilované a uzené. Proč to zvýšené riziko rakoviny prsu? Karcinogeny z tepelně upraveného masa jsou mutagenní, což znamená, že poškozují DNA. Můžete dokonce přímo spojit počet DNA mutací v lidské prsní tkání s odhadovaným příjmem takto upraveného masa. Výzkumníci požádali ženy, které podstoupily chirurgické zmenšení prsou, aby jim prozradily, jaké metody úpravy masa používají. Výzkumníci tak zjistili, že příjem zpracovaného, smaženého a restovaného masa souvisel s počtem mutací DNA, které následně našli v prsní tkáni. To, že tyto chemikálie poškozují DNA, jsme věděli již předtím. Všechny však překvapilo, že tyto chemikálie mohou nejen spouštět původní mutace způsobující rakovinu, ale mohou také podpořit růst vzniklého nádoru, neboť o PhIP se zjistilo, že má „silné estrogenní účinky.“ Na buňky nakapali množství PhIP, které byste očekávali v těle člověka po snědení tepelně zpracovaného masa, a zjistili, že PhIP aktivoval estrogenní receptory téměř stejně účinně jako čistý estrogen. To se potvrdilo, když to zkusili na rakovinných buňkách prsu. Zjistili, že PhIP má proliferační účinek na lidské buňky rakoviny prsu, který se blíží síle účinku čistého estrogenu. Došli proto k závěru, že „PhIP vykazuje estrogenní aktivitu už při nízkých koncentracích. To podporuje myšlenku, že vystavení PhIP, dokonce už při nízkých dávkách, může mít estrogenní účinky na lidské tělo. Podle nás jednoznačná a dobře prozkoumaná mutagenita PhIP společně s jeho estrogenní aktivitou může vést k rozrůstání klonů a dalšímu podpoření růstu již započatého rakovinného bujení.“ Jenže to byly prsní buňky v Petriho misce. Jak víme, že se tyto karcinogeny z tepelně upraveného masa dostanou nejen do prsu (poté, co maso sníte), ale také do prsních žláz, ve kterých vzniká většina nádorů prsu, takzvané duktální karcinomy? To jsme s jistotou nevěděli až do příchodu této studie, ve které vědci měřili hladiny PhIP v mateřském mléce vytvořeném v prsních žlázách žen nekuřaček. Průměrná naměřená koncentrace v mateřském mléce žen konzumujících maso odpovídala tomuto umístění na grafu, které už značí významný růstový potenciál buněk rakoviny prsu. Jedna žena byla vegetariánka, v jejím mateřském mléce dle očekávání nenalezli žádný PhIP.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Images thanks to euthman via flickr

drůbež / estrogeny / Finsko / heterocyklické aminy / hormony / hovězí maso / karcinogeny / kojenci / kojení / kouření / krůtí maso / kuřata / maso / mateřské mléko / onemocnění prsu / oxidační stres / PhIP / poškození DNA / rafinované potraviny / rakovina / rakovina prsu / rostlinná strava / ryby / vegani / vegetariáni / vepřové maso / zdravá prsa / zdravá žena / živočišné bílkoviny / živočišné produkty / zpracované maso / způsoby vaření