Hudbu lidé znali již před mnoha tisíci lety, ve starší době kamenné. Také z biblických časů máme záznam o použití hudby jako léku. První experiment byl publikován v roce 1914 v časopise Americké lékařské asociace. Gramofon byl využíván na operačním sále jako prostředek k uklidnění pacientů, zmírňující stres v případě, že se nemocný během chirurgického zákroku probudí. Nyní máme anestezii a hudba slouží k uklidnění pacienta před operací. Zpravidla používáme léčiva ze skupiny benzodiazepinů, například midazolam; ten ale může mít řadu vedlejších účinků, včetně toho, že pacienty paradoxně více rozruší. Tato studie byla provedena za účelem zjistit, zda má relaxační hudba oproti standardní dávce léčiva lepší efekt na zmírnění úzkosti. Byly vybrány nahrávky saxofonisty Kenny G. Hudba fungovala výrazně lépe než léčivo: nižší skóre úzkosti, pokles srdeční frekvence i krevního tlaku. Je to možná první zpráva o terapii, která proti úzkosti funguje nejen stejně, ale dokonce lépe než benzodiazepiny. Rozdíl v nežádoucích účincích relaxační hudby a standardních léčiv je jasný: hudba žádné nemá. Jazz nezpůsobuje pooperační malátnost. Vědci naznačují, že bychom měli začít používat hudbu namísto midazolamu. Hudba může být účinná i při snižování úzkosti a bolesti u dětí, které podstupují drobné lékařské výkony, včetně dentálních. Napomáhá dobré cirkulaci krve a dokonce snižuje bolest během lumbální punkce, i když Mozartova hudba je zjevně bezmocná proti bolesti u obřízky. ☺ Prokázání skutečnosti, že poslech hudby působí relaxačně, nevyžaduje randomizovanou kontrolovanou studii. To přece není nic nového. Něco jsem však přece jen nevěděl… Pokud někomu s alergií na latex tuto látku injekčně aplikujete, objeví se mu v daném místě velká ošklivá červená boule. Když však test zopakujete po 30 minutách poslechu Mozarta, bude tato boule mnohem menší. Alergická reakce má mnohem lehčí průběh. Pokud si říkáte, že je to dost podivné, pak vězte, že Beethoven takto nefungoval. Reakce byla stejná před i po poslechu. Skutečně to tedy není jen hudbou. Nefungoval Schubert, Haydn ani Brahms. Jejich hudba nedokázala zmírnit alergickou kožní reakci. Zdá se, že úleva u alergické reakce je specifická pro Mozartovu hudbu. Mozart tedy vypadá docela dobře, ale… Možná jeho hudba potlačuje imunitní systém obecně. A to by nebylo dobré. Proto vědci aplikovali látku, která vyvolá reakci u všech lidí, nejen u alergiků. A Mozart neměl žádný efekt. Zdá se tedy, že hudba potlačuje patologickou alergickou reakci. Zdá se vám to podivné? A co takhle odběr krve po poslechu hudby. Na izolované bílé krvinky na Petriho misce aplikujeme trochu latexu a hodnotíme odpověď protilátek. Bílé krvinky od osoby vystavené hudbě Mozarta vykazovaly mírnější reakci vůči alergenu i mimo tělo ve srovnání s buňkami odebranými lidem poslouchajícím Beethovena. To je přeci skvělé. Hudba může dokonce ovlivnit náš metabolismus. Vše začalo touto studií. Vědci zjistili, že energetický výdej během klidu, klidová rychlost metabolismu a množství spálených kalorií byly nižší, pokud dotyční poslouchali Mozarta. To může vysvětlovat, proč novorozenci vystavení hudbě přibírají rychleji, a to natolik, že mohou být dříve propuštěni do domácí péče. Rychlejší přibírání váhy je skvělé u předčasně narozených dětí, ale nikoliv u dospělých. Mohl by poslech hudby zpomalovat náš metabolismus a přispívat k nárůstu hmotnosti? Studie žádný takový vliv nezjistila. Jednalo se však o Bachovu hudbu, nikoli Mozartovu, a ta nefungovala ani u dětí. Nižší energetický výdej byl patrný jen u Mozarta, ne Bacha. To by však znamenalo, že se jedná o “Mozartův efekt”, nikoli o univerzální vliv hudby. Co když posloucháte hudbu podle vlastního výběru? Má to vliv na metabolizmus? To jsme dosud nevěděli. Ale ukázalo se, že poslech hudby ve skutečnosti zvyšuje rychlost našeho metabolismu, takže spálíme průměrně o 27,6 kalorií denně více, dokonce i když jen ležíme v posteli. A i to stojí za to. Lepší je ale využít hudbu k tomu, abychom na ni tančili nebo cvičili. Díky hudbě bude naše cvičení zábavnější a zlepší se i náš výkon. Je to legální způsob, jak si zlepšit výkon při běhu. Kulturisté však z tohoto efektu nemusejí být tak nadšení. Poslech hudby trvající pouhých 30 minut způsobil pokles hladin testosteronu u mladých mužů o 14 % a u mladých žen o 21 %. Jednalo se o všechny druhy hudby nebo jen o některé? Bez hudby zůstaly hladiny testosteronu beze změny. Půlhodina Mozarta potlačila produkci testosteronu, stejně jako jazz, popová hudba i gregoriánské chorály. A co půlhodina s vlastním výběrem hudby? Hladiny testosteronu klesají na polovinu. Hladina testosteronu u mužů poklesla při poslechu všech druhů hudby, zatímco u žen se hladina testosteronu zvýšila. Čím to může být? U mužů je testosteron spojen s libidem, dominancí a agresivitou, zatímco u žen se hladina testosteronu zvyšuje spíše během objímání než při sexuálním styku. Možná jsme nastaveni tak, abychom díky hudbě spolu lépe vycházeli, a hudba byla příjemným osvěžením a zdrojem relaxace.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Images thanks to Arturo de Albornoz via Flickr.

alergie / bolesti / chirurgický zákrok / děti / hubnutí / hudba / kalorie / kortizol / léky / metabolismus / Mozart / nadledvinky / pohyb / přibývání na váze / sportovci / sportovní medicína / testosteron / úzkostné stavy / vedlejší účinky / zdravá žena / zdravý muž