Martin Luther King mladší nás varoval, že lidský pokrok není automatický ani nevyhnutelný. A to stejné možná platí pro prodlužování lidského života. V 19. století bylo očekávané dožití nižší než 40 let, číslo se však po dalších 200 let postupně navyšovalo, zhruba o 2 roky za dekádu. Tak tomu bylo až donedávna. Zvyšování dlouhověkosti zesláblo nebo se dokonce obrátilo. Kvůli epidemii obezity nyní možná vychováváme první generaci Američanů, kteří budou žít kratší dobu než jejich rodiče.  Upadající trend v dlouhověkosti nejspíše zrychlí, jelikož současná mladší generace (která začínala tlustší a dříve tlustší než všechny před ní) právě dospívá. Pokud s epidemií obezity nic neuděláme, tak podle současných trendů to vypadá na „rýsující se sociální a ekonomickou katastrofu.“ Pro nadcházející dekády někteří předpovídají, že můžeme přijít o 2-5 let z očekávané délky dožití v USA. Abych to uvedl do perspektivy, zázračný lék na všechny typy rakoviny by přidal k průměrné délce amerického života jen 3,5 let. Jinými slovy, zvrácení epidemie obezity může zachránit více životů než vyléčení rakoviny.  Důkazy, že nadváha zvyšuje riziko zničujících onemocnění jako cukrovka už jsou považovány za nesporné. Překvapivě však kontroverze stále obklopuje vztah mezi tělesnou váhou a celkovou úmrtností. V roce 2013 vědci z CDC vydali metaanalýzu v Journal of the American Medical Association naznačující, že nadváha je ve skutečnosti přínosem. Ano, obezita 2. nebo 3. stupně, tedy průměrná výška 167 cm s váhou 97 kg a vyšší byla spojena s kratší délkou života. Ovšem obezita 1. stupně, 83-97 kg při stejné výšce život nezkracovala. A pouhá nadváha, 70-83 kg, dokonce vykazovala ochranný účinek ve srovnání s lidmi s normální váhou 52-70 kg. Jedinci s nadváhou s BMI 25-30, evidentně žili nejdéle.  Novináři byli u vytržení: „Nadváha vám může prodloužit život.“ „Máte obavy ze svého jídelníčku? Nedělejte si starosti, oplácaní žijí DÉLE.“ „Kila navíc mohou znamenat nižší pravděpodobnost úmrtí.“ Není překvapením, že studie zažehla ohnivou bouři kontroverze v komunitě veřejného zdraví. Studie byla označena za směšnou, chybnou, zavádějící. Rektor fakulty výživy na Harvardu odložil pokerovou tvář a nazval studii „skutečnou hromadou odpadků.“ Měl obavy, že by potravinářský průmysl studii zneužil stejným způsobem, jako ropný průmysl zneužívá kontroverze okolo změny klimatu.  Obhájci veřejného zdraví však nemohou zavrhnout důkazy jen proto, že se jim nehodí. Věda je věda. Jak by však nadváha mohla zvyšovat riziko nemocí ohrožujících na životě a současně nám umožňovat žít déle? Stal se z toho tzv. paradox obezity. Klíč k hádance zřejmě leží mezi dvěma hlavními zdroji zkreslení. Prvním je matoucí faktor - kuřáctví.  Nikotin v tabáku může způsobit hubnutí. Pokud jste štíhlejší, protože kouříte, pak není divu, že budete žít kratší život i se štíhlým pasem. Pochybení kvůli neodstranění vlivu kouření ve studiích, majících údajně ukázat paradox obezity, vede k tomu, že jsou rizika obezity silně podceňována.  Druhým významným zdrojem zkreslení je reverzní kauzalita. Není to spíše tak, že nižší váha nevede k nemocem ohrožujícím na životě, ale že život ohrožující nemoci vedou k hubnutí na nižší váhu? Potíže, jako jsou skryté nádory, chronické onemocnění srdce a ledvin, alkoholismus a deprese, to všechno způsobuje neúmyslný úbytek váhy už měsíce nebo i roky před diagnózou. V této zemi je nadváha normou. Lidí, kteří jsou neobvykle štíhlí, jinými slovy mají ideální váhu, o sebe sice mohou pečovat, ale mohou být silnými kuřáky, seniory a mít chatrné zdraví, nebo být vážně nemocní a kvůli tomu hubnout.  Abychom paradox obezity podrobili konečnému testu, vzniklo uskupení Global BMI Mortality Collaboration hodnotící data od více než 10 miliónů lidí ze stovek studií provedených v desítkách různých zemí. Jde o vůbec největší vyhodnocení vztahu mezi BMI a úmrtností v historii. Aby eliminovali možnost zkreslení, vyloučili kuřáky a lidi s potvrzeným chronickým onemocněním. Pak vyřadili i prvních pět let sledování z analýzy, aby se pokusili vyloučit i ty, jejichž neodhalené nemoci vedly k úbytkům na váze před blížící se smrtí. Výsledky byl jednoznačné: nadváha a všechny stupně obezity byly spojeny se značně zvýšeným rizikem předčasného úmrtí. Takže odstranění zmíněných zkreslení vedlo k odstranění celého paradoxu obezity. Jinými slovy, paradox obezity je evidentně jen a pouze mýtus.  A skutečně, když otestujete vliv záměrného hubnutí, tak to lidem život prodlužuje. Máme i studie s bariatrickými operacemi, třeba studii SOS, které ukazují, že hubnutí snižuje dlouhodobou úmrtnost. Randomizování lidí k hubnutí pomocí úpravy životosprávy ukazuje stejné výsledky. Zeštíhlení o 5,5 kg pomocí zdravé stravy a cvičení je spojeno s poklesem celkové úmrtnosti o 15 %. Sám pohyb může prodloužit život dokonce i bez hubnutí, ovšem podobný přínos pro dlouhověkost se ukazuje i při hubnutí jen pomocí úprav v jídelníčku. 
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

chronická onemocnění / cukrovka / délka života / dlouhověkost / hubnutí / kouření / medicína životního stylu / obezita / pohyb / přibývání na váze / rakovina / tabák / tělesný tuk / úmrtnost