V 60. letech popsal vědec oceněný Pulitzerovou cenou problém otravy olovem u dětí: „Dobře definovaný, jasně popsaný případ, u nějž známe příčinu i léčbu. Pokud tento sociální zločin nevyřešíme, naše společnost si zaslouží všechny přicházející katastrofy.“ Máme potřebné znalosti k nápravě tohoto zločinu. Víme, kde se olovo vyskytuje, jaký má vliv na lidské zdraví, víme i o expozici olovu. Postrádáme ale politickou vůli dělat to, co je třeba. Žel mnoho tvůrců legislativy hodnotí spíše výdaje na intervenci, a to především z ekonomického a finančního hlediska. Neberou ale v potaz náklady vzniklé pasivitou v otázce lidského zdraví. Většina Američanů ví o naprostém a zcela zbytečném selhání vlády na místní, státní i federální úrovni, kdy se nepodařilo zabránit masové otravě stovek dětí a dospělých ve městě Flint ve státě Michigan. Vládní plán na ušetření peněz vedl úředníky z vedení města k přepnutí zdroje vody z jednoho z Velkých jezer na řeku Flint, která je vysoce znečištěna díky automobilovému průmyslu. Občané Flintu si stěžovali, že jejich voda z vodovodu byla špinavá a zbarvená. Úředníci však tomu nevěnovali pozornost. Rád bych věděl proč. Zodpovědní představitelé nedokázali po dobu osmnácti měsíců udělat vůbec nic, dokud místní lékařka nezjistila dramaticky zvýšené hladiny olova v krvi dětí. Vyšetřování ukázalo nejen na pochybení, ale poukázalo i na údajné falšování výsledků analýzy vody, aby lidé neměli přístup k těmto informacím. Ačkoli se může jednat o specifický případ údajné korupce vlády, která se odehrála pouze ve Flintu, kvůli starému vodovodnímu systému nemusí být tato situace v USA ojedinělá. Předseda Dětského zdravotního fondu řekl: „Před námi leží otevřená Pandořina skříňka.“ Flint může být jen špičkou obrovského ledovce, potenciálně dokonce „jedním z mnoha ledovců.“ Kromě olověných barev a všudypřítomných reziduí olova z olovnatého benzínu může být zdrojem kontaminace olovo z olověných trubek, součástek či pájky. V roce 1845 byla v USA tato situace registrována jako zdravotní problém. Byl to rok, kdy na vlajce bylo jen 26 hvězdiček. Použití olova ve vodovodních potrubích a pájce bylo omezeno až o 141 let později, kdy vešla v platnost novela k zákonu o bezpečné pitné vodě. Bylo město, ve kterém žijete, vybudováno před rokem 1986? Není známo, kolik se v současnosti používá olověných vodovodních potrubí. Průzkumy naznačují, že by se mohlo jednat až o 1 město z 3. Existují antikorozní činidla, která lze přidávat do vody z vodovodu, aby se olovo z trubek neuvolňovalo. Mohlo k tomu dojít i ve Flintu, ale stálo by to asi 100 dolarů denně. Nyní však město bude muset zaplatit miliardu dolarů. Dovolte mi skončit citátem dětské lékařky Dr. Mony Hanna-Attishy, která se stala hrdinkou, protože na tento problém upozornila. Když se jí ptali, jakou radu by dala kolegům, kteří by se ocitli v podobné situaci, odpověděla: „Je to přeci naše práce. Proto jsme šli studovat medicínu: abychom pomáhali druhým lidem.“
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Image credit: r. nial bradshaw via Flickr. Image has been modified. Motion graphics by Tyler McReynolds, Teetotalin LLC.

děti / dopady průmyslové výroby / nápoje / olovo / těžké kovy / voda