Jak pomáhá proso diabetikům? Podstatná část škrobu v prosu je rezistentní škrob - to znamená, že je odolný vůči trávení v tenkém střevě, takže poskytuje odměnu pro dobré brouky v našem tlustém střevě. Zde jsou údaje o tom, jak si vedou různá prosa - všechna mnohem více než běžnější obiloviny, jako je rýže nebo pšenice, ale proso a proso kodo vedou. Co se děje? Bílkovinná matrice v prosu působí nejen jako fyzická bariéra, ale ve skutečnosti také částečně zadržuje enzym, který chroupe škrob, a polyfenoly v prosu mohou také samy o sobě působit jako blokátory škrobu. Proso má také výrazně pomalejší vyprazdňování žaludku než jiné škrobnaté potraviny. Pokud sníte bílou rýži, vařené brambory nebo těstoviny, trvá vašemu žaludku asi hodinu, než je začne pomalu vyprazdňovat do střev, a dvě až tři hodiny, než se vyprázdní zhruba do poloviny. Zatímco když sníte čirok nebo proso, vyprazdňování žaludku začne až po dvou nebo třech hodinách a může trvat i pět hodin, než se vyprázdní třeba jen do poloviny. Všimněte si, že to platilo jak pro hustou prosnou kaši, tak pro pouhý prosný kuskus. Vzhledem k tomu, že stejně pomalé vyprazdňování bylo i u neviskózního jídla z prosa a kuskusu, naznačuje to, že na samotném prosu může být právě něco, co pomáhá zpomalit vyprazdňování žaludku, což by mělo otupit nárůst hladiny cukru v krvi. Ale to nevíte, dokud to nevyzkoušíte. A skutečně, proso způsobilo asi o 20 procent nižší nárůst hladiny cukru v krvi než stejné množství sacharidů v podobě rýže. Vzpomínáte si, jak jsem vám s nadšením ukazoval, že na zpracování čiroku potřebuje tělo jen asi polovinu inzulínu ve srovnání s obilím, jako je kukuřice? No, proso si vedlo ještě lépe. Dejte skupině prediabetiků jen asi tři čtvrtiny šálku prosa denně a během šesti týdnů se jejich inzulínová rezistence snížila natolik, že se jejich prediabetické krevní cukry nalačno změnily na nepřediabetické. Tato takzvaná „samokontrolovaná“ klinická studie, tedy stejné subjekty před a po, je jen záludný způsob, jak říci nekontrolovaná studie. Neexistovala žádná kontrolní skupina, která by proso nepřidávala nebo přidávala něco jiného. A víme, že už samotná účast ve studii pod kontrolou může způsobit, že se lidé začnou stravovat lépe jiným způsobem. Takže nevíme, jakou roli, pokud vůbec nějakou, hrálo samotné proso. Potřebujeme randomizovanou, kontrolovanou zkříženou studii, kde by stejní lidé jedli stravu obsahující i neobsahující proso a zjistili, která funguje lépe. A je to tady! Randomizovaná, zkřížená studie, v níž stovky pacientů držely dietu typu Americké diabetologické asociace, s jedním a třetinou šálku prosa denně i bez něj, a dieta obsahující proso snížila hladinu hemoglobinu A1C - což znamená zlepšení dlouhodobé kontroly hladiny cukru v krvi spolu s některými vedlejšími výhodami, jako je snížení hladiny cholesterolu. Cílová hodnota pro dobrou kontrolu hladiny cukru v krvi doporučovaná Americkou diabetologickou asociací je A1C nižší než 7. Na začátku byla hodnota 8,37, ale po několika měsících užívání prosa klesla v průměru na 6,77. V roce 2012 se však hodnota A1C snížila na 6,77. Je to jen proto, že zhubli nebo tak něco? Ne, což naznačuje, že šlo o účinek specifický pro proso. Ale nedávali jen proso. Proso smíchali s dělenou černou čočkou a kořením a z desítek randomizovaných, kontrolovaných experimentálních studií u lidí s cukrovkou i bez ní víme, že konzumace luštěnin (tedy fazolí, děleného hrachu, cizrny nebo čočky) může dlouhodobě zlepšit ukazatele kontroly hladiny cukru v krvi, jako je například hladina A1C. Ačkoli tedy vědci dospěli k závěru, že proso má potenciální ochrannou roli při léčbě diabetu, přesnější závěr by mohl být, že směs prosa a čočky může být ochranná - i když, hej, možná pomohlo i koření. Neuvádějí, která z nich použili, a autory se mi nepodařilo sehnat, ale podobná studie provedená jedním ze stejných výzkumníků zahrnovala asi polévkovou lžíci denně směsi pískavice řecké seno, koriandru, kmínu a černého pepře s pátým kořením, snad skořicí nebo kurkumou.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

brambory / cizrna / čočka / cukrovka / hrách / inzulín / jáhly / kmín / koření / krevní cukr / kurkuma / luštěniny / obiloviny / pískavice řecké seno / polyfenoly / prediabetes / pšenice / rezistentní škrob / rostlinné bílkoviny / rýže / skořice / těstoviny