Jaký je nejzdravější jídelníček?

Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.

Toxické látky v tělech lososů – a našem vlastním tuku

Atlantský losos z rybích farem, což je nejběžnější losos v restauracích a supermarketech, může být vůbec největším zdrojem toxických látek ve stravě.

29. 11. 2015

Sdílet toto video

V roce 2006 byla zveřejněna celostátní studie, ukazující na vztah průmyslových látek a diabetu. Vědci z Harvardu poté poukázali na souvislost mezi polutanty, jako je hexachlorbenzen, a cukrovkou ve studii Nurse’s Health Study. Analýza šesti dalších studií zveřejněných od roku 2006 prokázala totéž. Vědci se přiklánějí k závěru, že předchozí kumulace a pokračující expozice těmto toxinům může být silným rizikovým faktorem diabetu. Kde se nachází hexachlorbenzen? Jeho nejvyšší přítomnost byla zjištěna v lososech a sardinkách prodávaných v obchodech v USA; losos pak byl nejvíce kontaminované jídlo ze všech. Losos z chovů je možná největší zdroj škodlivých látek ve stravování, má v průměru téměř desetinásobně vyšší obsah toxinů než volně žijící lososi. Ale zastavme se na chvíli. Mnohé z těchto látek byly zakázány v 70. letech, což znamená, že hladiny toxinů v našich tělech přece klesají. Výskyt diabetu ale prudce stoupá, jak by tedy mohla expozice toxinům vyvolávat cukrovku? Tato záhada může být vysvětlena epidemií obezity v USA. Ukázalo se, že spojení mezi těmito polutanty a cukrovkou bylo mnohem výraznější u obézních lidí ve srovnání se štíhlými. Jak lidé tloustnou, narůstá u nich riziko vzniku diabetu v souvislosti se stoupajícím množstvím nakumulovaných toxinů. Těmto látkám nejsme vystaveni jen tím, že jíme tuk zvířat, ale i náš vlastní tuk může být trvalým zdrojem vnitřní expozice. Tyto perzistující polutanty jsou pomalu, ale nepřetržitě uvolňovány z našich vlastních zásob tuku do krevního oběhu. Označení „perzistující polutanty“ tyto látky nezískaly náhodou. Mají totiž velmi dlouhý poločas, a pokud je lidé přijímají pravidelně, například stačí sníst chovného lososa jednou měsíčně, dochází nejen k vysokému příjmu těchto toxických látek, ale může trvat zhruba 50 až 75 let, než se z těla dostanou pryč. A jak je to se rtutí v rybách? Diabetici mají v těle vyšší hladiny rtuti. Zde vidíte hladiny rtuti ve vzorcích vlasů zdravých lidí. Zde jsou jejich hladiny u pacientů s cukrovkou nebo hypertenzí. Zdá se však, že samotná rtuť nezvyšuje riziko vzniku diabetu. Riziko může zvyšovat současná expozice dioxinům a rtuti. Mělo by nás znepokojovat, že jednotlivé bezpečnostní limity pro dioxiny a rtuť podhodnocují riziko, protože tyto látky konzumujeme společně, když jíme ryby. Jakmile se u nás rozvine cukrovka, vyšší hladina polutantů může být spojena s vyšším rizikem komplikací diabetu. Farmaceutický průmysl sice pracuje na vývoji léčiv, která pomohou zmírnit dopad těchto znečišťujících látek, ale hlavní strategií by mělo být jejich snížení v životním prostředí. Protože jsme však náš svět znečistili, expozici se nelze zcela vyhnout. A něco jíst musíme. Některé potraviny jsou však více kontaminované než jiné. Tyto látky pocházejí především z konzumace živočišného tuku; nejvyšší úrovně byly zjištěny v tučných rybách, jako je losos. Losos chovaný v Atlantiku může být největším zdrojem těchto toxinů, a to je ten druh lososa, jejž najdeme v supermarketech a restauracích. Těhotné ženy často slyší varování, aby se vyhnuly konzumaci potravin obsahujících zvýšené úrovně toxinů a rtuti, ale protože tyto látky se v těle hromadí po mnoho let, snížení expozice pouze během těhotenství dostatečně neochrání plod či budoucí generace před škodlivým účinky těchto nebezpečných látek.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org