Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Toxické megakolon a superbakterie
Clostridium difficile je další superbakterie, kterou nacházíme v americkém mase.
Objevili jsme novou superbakterii. Clostridium difficile, známou pod zkráceninou C. diff. Můžete si vybavit také jiné superbakterie, například loni ve velkém udeřil MRSA, na methicilin rezistentní Staphylococcus aureus (zlatý stafylokok). Ten nyní zabíjí v USA více lidí než AIDS.
MRSA bývalo něco, co jste většinou chytili v nemocnicích. Poté se však najednou začaly vynořovat četné případy nákazy MRSA v komunitě a nikdo nevěděl, odkud přišly. Pak jsme objevili MRSA u prasat, telat, kuřat a dojnic. Aha! Vědci proto otestovali zemědělské pracovníky a asi polovina z nich bakterii měla. Proto se rozhodli otestovat přímo maso. A skutečně, v mase ze supermarketů MRSA našli také.
V nemocnicích máme takzvaná kontaktní předběžná bezpečnostní opatření. Předtím, než vůbec vstoupíte do místnosti s pacientem nakaženým MRSA, musíte si nasadit speciální rukavice, masku a plášť. A to i tehdy, když nemáte v plánu dotýkat se pacienta. Obavy jsou tak vysoké, že pokud existuje možnost, že byste se dotkli kontaminovaného povrchu, nenechají vás do místnosti vejít, dokud se nějak takto nevystrojíte.
Přesto stále necháváme své děti pobíhat v supermarketech uličkou s masem, což je místo, kde byla kontaminace MRSA potvrzena. Je pravdou, že dosud asi jen 5 % maloobchodního testovaného masa vyšlo pozitivně na MRSA. Nicméně kdybyste zašli za libovolným specialistou na infekční nemoci, podali mu nějaký předmět a řekli mu, že je na 5 % kontaminovaný MRSA, v první řadě by se ho ani nedotkl. A kdyby to udělat musel, určitě by se vybavil rukavicemi. Pokud manipulujete se syrovým masem, noste rukavice. Myslím to vážně! A umyjte si pak ruce.
A co C. diff? C. diff. bývalo prostě něco, co jste chytili v nemocnicích. Pak se to najednou změnilo, ve společnosti se vyrojilo spoustu nových případů, a nikdo nevěděl, odkud pocházejí. Pak jsme objevili C. diff. u telat, krav, kuřat a prasat. Začíná vám to připadat povědomé? Potom testovali maso a zjistili, že C. diff je v něm obsažen, šlo o maso přímo z regálů v supermarketu. Čtyřicet dva procent vzorků masných výrobků obsahovalo toxin produkující C. diff. Nejrizikovějším masem bylo mleté krůtí maso. Relativně často byla bakterie přítomna také v maloobchodním kuřecím. A která část kuřete je nejrizikovější, co s týče přenosu bakterie po doteku? Kuřecí křídla.
MRSA způsobuje nepříjemné kožní infekce. Co dělá C. diff? Za běžných okolností nic. Dokonce, i když se nakazíte a C. diff obsadí vaše střeva, vaše prospěšné střevní bakterie udrží Clostridium difficile na uzdě. Nicméně C. diff prostě jen trpělivě čeká na svou příležitost, například až budete muset začít užívat antibiotika. Jakmile mu prospěšné střevní bakterie uhnou z cesty, může se C. diff zažít rychle množit a způsobit vám vážnou infekci tlustého střeva, tzv. pseudomembranózní kolitidu. Ta se může dále zhoršovat a dokonce se i změnit v život ohrožující stav nazvaný toxické megakolon. Tento muž není těhotný. Tento muž má toxické megakolon. Na pitvě vypadalo jeho tlusté střevo takto.
Dobře, ale lidé přece nejedí syrovou drůbež. Nezničí snad vaření většinu bakterií? C. dif. není jako většina bakterií. U většiny masa je doporučená vnitřní teplota při tepelné úpravě 71 stupňů Celsia. To je teplota, které by měl teploměr na maso dosáhnout, aby bylo maso bezpečné ke konzumaci; lepší je být opatrný. C. dif. může při této teplotě přežít dvě hodiny. Kuře je možné grilovat po dobu dvou hodin a stále tím nezabít C. diff. Jistě víte, jak se na alkoholových přípravcích k dezinfekci rukou píše, že zabijí až 99,99 % bakterií? Tak těch 0,01 % je právě C. diff. Neříkají mu superbakterie pro nic za nic. Zbytkové spory jsou pak lehce přenášeny pouhým potřesením ruky, dokonce i po použití dezinfekce na ruce na bázi alkoholu. Není tedy bezpečné sahat na syrové maso a dotýkat se lidí, kteří sahali na syrové maso.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- W. Wittie. Community-acquired methicillin-resistant Staphylococcus aureus: what do we need to know? Clin Microbiol Infect 7:17-25, 2009.
- W. Vanderhaeghen, K. Hermans, F. Haesebrouck, & P. Butaye. Methicillin-resistant Staphylococcus aureus (MRSA) in food production animals. Epidemiol Infect, 138(5):606-625, 2010.
- T.C. Smith, M.J. Male, A.L. Harper, J.S. Kroeger, G.P. Tinkler, E.D. Moritz, A.W. Capuano, L.A. Herwaldt, & D.J. Diekema. Methicillin-resistant Staphylococcus aureus (MRSA) strain ST398 is present in Midwestern U.S. swine and swine workers. PLoS, 4(1):e4258, 2009.
- S. Pu, F. Han, & B. Ge. Isolation and characterization of methicillin-resistant Staphylococcus aureus strains from Louisiana retail meats. Appl Environ Microbiol, 75(1):265-267, 2009.
- S.S. Baker, H. Faden, W. Sayej, R. Patel, & R.D. Baker. Increasing incidence of community-associated atypical Clostridium difficile disease in children. Clin Pediatr (Phila), 49(7):644-647, 2010.
- K.N. Norman, R.B. Harvey, H.M. Scott, M.E. Hume, K. Andrews, & A.D. Brawley. Varied prevalence of Clostridium difficile in an integrated swine operation. Anaerobe, 15(6):256-260, 2009.
- J.G. Songer, H.T. Trinh, G.E. Killgore, A.D. Thompson, L.C. McDonald, & B.M. Limbago. Clostridium difficile in retail meat products, USA, 2007. Emerg Infect Dis, 15(5):819-821, 2009.
- J.S. Weese, R.J. Reid-Smith, B.P. Avery, & J. Rousseau. Detection and characterization of Clostridium difficile in retail chicken. Lett Appl Microbiol, 50(4):362-365, 2010.
- N. Macleod-Glover & C. Sadowski. Efficacy of cleaning products for C. difficile: environmental strategies to reduce the spread of Clostridium difficile-associated diarrhea in geriatric rehabilitation. Can Fam Physician, 56(5):417-423, 2010.
- U. Jabbar, J. Leischner, D. Kasper, R. Gerber, S.P. Sambol, J.P. Parada, S. Johnson, & D.N. Gerding. Effectiveness of alcohol-based hand rubs for removal of Clostridium difficile spores from hands. Infect Control Hosp Epidemiol, 31(6): 565-570, 2010.
- J S Weese. Clostridium difficile in food - innocent bystander or serious threat? Clin Microbiol Infect 16: 3-10. 2010.