Parkinsonova choroba je neurodegenerativní porucha s postupným zhoršováním, které končí úmrtím. Ve stáří postihuje zhruba 1 z 50 lidí. Menší část případů nemoci jde na vrub dědičnosti v rodinách. 85 až 90 % případů je sporadických, což znamená, že se objevují zdánlivě náhodně, z ničeho nic. Nemoc vzniká zánikem určitého druhu nervových buněk v mozku. Jakmile jich zmizí asi 70 %, začnou se objevovat potíže. A co ty buňky zabíjí? Stále v tom nemáme zcela jasno, ale myslíme si, že v tom hraje roli abnormální shlukování proteinů zvaných alfa-synuklein (α-synuklein). Proč? Protože když injekčně vpravíte rozmixované mozky postihnuté Parkinsonem do hlav potkanů nebo opic, můžete vyvolat příznaky a patologii Parkinsonovy choroby i u nich. Stejně funguje i vpravení samotných shluků proteinu α-synukleinu. Aha, ale jak se tyto shluky do mozku dostávají přirozeně?  Vypadá to, že vše začíná ve střevech. Část mozku, ve které se patologie často ukáže poprvé, je přímo propojena s trávicím traktem. Máme také přímé důkazy o šíření Parkinsonovy patologie z trávicího ústrojí do mozku. Alfa-synuklein z mozků pacientů trpících Parkinsonovou chorobou pochází ze střevní stěny, odkud se pomocí bloudivého nervu vyšplhá až do mozku. Jenže pokus probíhal na potkanech. Kdybychom tak měli stroj času a mohli se podívat na střevo těm, kteří později onemocněli Parkinsonovou chorobou. A my to svedeme. Máme staré biopsie tlustého střeva odebrané lidem, kteří pak dostali Parkinsonovu chorobu. A v jejich střevě byl skutečně nalezen α-synuklein už roky před prvními potížemi.  Výzkum podporovaný Nadací Michaela J. Foxe odhalil, že lze spolehlivě rozpoznat tlusté střevo nemocných a kontrolních subjektů na základě přítomnosti Parkinsonova proteinu uloženého ve střevní stěně. A jak se tam vůbec dostane? Možná z živočišných potravin pocházejících z těl obratlovců, jelikož jsou možným zdrojem priony napodobujícího α-synukleinu. Téměř všechna námi konzumovaná zvířata s páteří, krávy, kuřata, prasata, ryby, vylučují protein α-synuklein. Když jíme běžné masné výrobky, jíme kosterní svalstvo, jíme nervy, krevní buňky a samotné svalové buňky. Každých 450 gramů masa obsahuje 1 lžičku až 1 lžíci krve, která samotná může být zdrojem α-synukleinu, jenž může teoreticky odstartovat domino efekt shlukování α-synukleinu v našem vlastním střevě. Ačkoliv se může zdát intuitivním, že α-synuklein ze stravy může odstartovat jeho hromadění ve střevě, jaké vlastně máme důkazy, že k tomu skutečně dochází?  Zde jsou velmi zajímavá zjištění. Vagotomie je chirurgický zákrok, při kterém onen dlouhý nerv vedoucí z trávicího traktu do mozku chirurg přetne, jde o zastaralou metodu léčby žaludečních vředů. Mohlo by přerušení komunikace mezi trávicí soustavou a mozkem snížit riziko Parkinsonovy choroby? Nejspíše ano, což nám naznačuje, že bloudivý nerv asi hraje klíčovou roli v rozvoji Parkinsonovy choroby.  Mnoho lidí očividně pravidelně konzumuje maso a mléčné výrobky, ale jen u malé části populace dojde k rozvoji Parkinsonovy choroby. Ve hře tedy musí být i další faktory, které nějaký způsobem umožní nežádoucímu α-synukleinu ze stravy vstoupit do hostitele a započít onemocnění. Například zvyšování propustnosti střev s věkem, může to hrát roli? Co dalšího zvyšuje propustnost střev? Bylo prokázáno, že nedostatek vlákniny narušuje střevní bariéru a přispívá k propouštění patogenu. Vyvstává tedy naděje, že by nemoc mohlo jít léčit stravou.  Pacienti s Parkinsonovou chorobu mají ve střevech výrazně méně Prevotelly, což je přátelská střevní flóra živící se vlákninou a podporující střevní bariéru. Nízké zastoupení Prevotelly ve flóře je spojováno s propustným střevem, které je zase spojováno s ukládáním střevního α-synukleinu. Potraviny bohaté na vlákninu dokáží populace Prevotelly navýšit. Proto by osvojení rostlinné stravy kromě přínosů v podobně prospěšných fytoživin mohlo pomoci i celkovým zvýšením příjmu vlákniny. Tím by se změnila střevní mikroflóra ve prospěch kvality střevní bariéry.  Snižuje tedy veganská strava, která je plná vlákniny a bez masa, riziko rozvoje Parkinsonovy choroby? Parkinsonova choroba je v quasi-veganských společnostech vzácná. Výskyt nemoci je například ve venkovské subsaharské Africe asi pětkrát menší. Celou dobu jsme se domnívali, že pozorované přínosy rostlinné stravy proti Parkinsonově chorobě byly dílem antioxidantů a protizánětlivé povahy bezmasé stravy. Možná však svou roli hraje i větší přísun vlákniny do střev a méně pozřených nervů, svalů a krve.   
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Video production by Glass Entertainment. Motion graphics by Avo Media.  

Afrika / fytonutrienty / hovězí maso / kuře / maso / mikrobiom / mléčné výrobky / Parkinsonova choroba / Prevotella / rostlinná strava / ryby / střevní flóra / vegani / vegetariáni / vepřové maso / vláknina / živočišné produkty