S převažujícím západním větrem nad Japonskem byla přítomnost radioaktivity z jaderné katastrofy ve Fukušimě zjištěna v celé severní Americe, a to na úrovních srovnatelných s těmi, které byly naměřeny před 25 lety z Černobylu – což byl historicky druhý případ spadající podle Mezinárodní stupnice jaderných událostí do kategorie 7. Nejvyšší hladiny radioaktivního jódu v dešťové vodě byly zjištěny ve městě Boise státu Idaho a nejvyšší hladiny v mléce byly nalezeny v San Franciscu – úrovně překračovaly maximální státem povolený limit pro pitnou vodu. Nicméně pořád šlo o hodnoty nižší, než jaké by představovaly přímé nebezpečí pro veřejné zdraví v USA. Kontroverzní studie publikována v International Journal of Health Sciences naznačila, že radioaktivní spad z roztavení reaktoru ve Fukušimě mohl způsobit následný nárůst úmrtnosti v USA, podobný tomu, jaký jsme viděli po Černobylu. Ačkoliv samotní autoři zdůrazňují, že jejich výzkum ukazuje pouze korelaci a potenciální důkaz příčinné souvislosti a že je zapotřebí více výzkumu. Z veškeré vyzářené radiace nakonec k americkým břehům doputoval jen zlomek radioaktivního spadu. Většina totiž byla absorbována Tichým oceánem. Co to pro nás znamená z hlediska bezpečnosti konzumace mořských plodů? Vědci „podali jednoznačný důkaz, že tuňák obecný… přenesl radioaktivní spad (pocházející z Fukušimy) napříč celým Tichým oceánem.“ Tuňák skutečně migruje z Japonska do Kalifornie a zdálo se, že si s sebou nese i část radioaktivity. Přestože v tuňáku bylo zjištěno desetinásobné zvýšení hladin radioaktivního cesia, autoři studie to dávají do kontextu tak, že uvádějí, že ryby byly radioaktivní ještě před Fukušimou – kvůli všemu tomu testování termonukleárních zbraní a z potopených jaderných ponorek. Přispěly k tomu také radioaktivní prvky přirozeně se nacházející v zemské kůře. Například hladiny radioaktivního prvku polonia v mořské vodě jsou sice nepatrné, ale silně se hromadí v potravinovém řetězci – konkrétně do ryb. Jde o stejné polonium, jaké bylo použito v hrozivém atentátu na ruského disidenta Litviněnka. Stejné polonium najdeme v rybách. Jde o vedlejší produkt rozpadu uranu a často se se také uvádí jako jeden z důvodů, proč je tabák tak karcinogenní. Tohoto si byl tabákový průmysl velmi dobře vědom a mohl polonium snadno odstranit. Proces, kterým by mohli odstranit polonium, by však mohl narušovat vstřebatelnost nikotinu. Myšlenka, že zákazníci: „ztratí pocit, že je nikotin ‘nakopne’, byla pro lídry tabákového průmyslu nepřijatelná.“ Takže polonium v cigaretách nechali. O radioaktivním poloniu v ​​cigaretách se spekulovalo jako o možné příčině mužské neplodnosti u kuřáků. Z velké části se poloniu vystavujeme právě stravou. Převážně z ryb a měkkýšů. A to se dělo ještě před Fukušimou. Co se tedy stane, pokud budeme jíst mořské plody? Výzkumníci měřili nárůst hladiny radioaktivního polonia ve spermatu po jednom jídle z mořských plodů. Úroveň vzrostla o 300 %. K vyvolání neplodnosti to asi nestačí, šlo však pouze o jedno jídlo. To, jestli dávka polonia, kterou do těla dostanete konzumací mořských plodů, je dostatečná na poškození spermií, se stále neví. Možná bude nutné sníst až deset kilogramů mořských plodů za měsíc, než se projeví škodlivý účinek radiace. Je zajímavé, že ve vařených krevetách je osmkrát více polonia než v těch syrových. Není to fascinující? Vědci se domnívají, že je to způsobeno tím, že většina polonia je ve vnitřních orgánech krevet, a to se pak uvolňuje do vroucí vody, a kontaminuje sval. Takže vykucháním korýšů před vařením můžeme snížit vystavení se radiaci.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Image thanks to FukushimaWatch

bezpečnostní limity / dopady průmyslové výroby / Japonsko / jód / karcinogeny / kouření / krevety / metody vaření / mléčné výrobky / mléko / mořské plody / nápoje / neplodnost / plodnost / polonium / reprodukční zdraví / ryby / tabák / tuňák / úmrtnost / voda / záření / zdravý muž